Seniorů v Česku dva roky ubývá. Na vině je koronavirus

Podle statistik sociální správy se počet vyplácených starobních důchodů za dvě desetiletí zvedl zhruba o půl milionu. Od jara 2000 do konce roku 2019 to byl nárůst o víc než čtvrtinu. Na začátku století úřad vyplácel necelých 1,89 milionu starobních penzí. Dvoumilionová hranice se překročila v roce 2007. Zatím nejvyšší byl počet v prosinci 2019, a to přes 2,41 milionu. Od té doby klesal. Loni v létě se sice zase mírně zvedl, od podzimu do konce roku se ale znovu snížil na necelých 2,38 milionu.

V prvních pěti letech tohoto století vyplácených starobních penzí přibylo zhruba o 55 tisíc. Od roku 2005 do roku 2010 jich bylo téměř o 300 tisíc víc a v dalších pěti letech asi o 117 tisíc. V těchto počtech se odráží i početnost jednotlivých ročníků narození. Na konci loňska byl pak počet zhruba stejný jako na konci roku 2015. Za poslední dva roky vyplácených penzí o 37 tisíc ubylo.

Dřívější každoroční růst množství vyplácených starobních důchodů brzdilo postupné odsouvání věkové hranice pro odchod do penze. Ta se každý rok oddaluje u mužů o dva měsíce a u žen o čtyři. Vláda důchodový věk v minulém volebním období zmrazila na 65 letech. Tohoto limitu se dosáhne zhruba v polovině 30. let. Podle vyjádření odborníků a mezinárodních organizací by ale Česko mělo i pak v pomalém navyšování pokračovat podle prodlužování života, pokud bude chtít svůj důchodový systém udržet.

Život se v minulých letech prodlužoval každý rok o několik týdnů, trend ale zvrátila epidemie. V roce 2019 podle údajů ČSÚ měli muži naději dožití 76,3 roku a ženy 82,1 roku. Za první covidový rok se čas mužům zkrátil o rok a ženám o 0,7 roku. Smazalo se tak zhruba sedm let pozitivního vývoje a Česko se vrátilo zpátky do roku 2013, vyplývá z údajů ČSÚ.

Statistici uvedli, že loni v Česku zemřelo nejvíc lidí od konce druhé světové války. Celkem jich bylo 139 600. Je to zhruba o čtvrtinu víc než v letech před epidemií. Počet zemřelých sedmdesátníků byl podle ČSÚ o 16 procent vyšší než v letech před koronavirovou nákazou, osmdesátníků pak o 15 procent. Nejhorší byly jarní a podzimní měsíce.