Rutinní cesta do práce autem se stala před lety osudnou Ivanovi Drlíkovi z Liberce. Náhle předjíždějící auto způsobilo nehodu, při které Ivan jedoucí ve svém voze vyletěl mimo silnici. Z převráceného auta se už nedostal, nešlo to. Tato chvíle mu nenávratně změnila život. Zlomenina krční páteře s poškozením míchy ho trvale upoutala na invalidní vozík.
Viník nehody z místa ujel a nikdy se ho nepovedlo vypátrat. Ze zdravého muže v nejlepších letech se naopak z vteřiny na vteřinu stal člověk odkázaný na pomoc ostatních s diagnózou, že již nikdy nebude chodit. S běžným chodem, obstaráním osobní hygieny i třeba oblékáním mu pomáhali rodiče, ovšem maminka zemřela před pěti lety a otec o rok později a Ivan zůstal úplně sám.

„Většinu věcí se snažím vyřizovat telefonicky a nerad bych znovu zažil situaci, kdy jsem neměl asi deset dní vozík a musel celou dobu spát ve sprchovém koutu. Proto bych byl moc rád za osobního asistenta, protože s přibývajícím věkem i zdravotními komplikacemi je to stále obtížnější,“ popisuje Ivan Drlík a dodává, že snaha si pomoc se vším sám je velmi vyčerpávající a podepisuje se jak na jeho fyzickém, tak i psychickém stavu. Ivan se totiž navíc od dětství potýká s vadou řeči, a tak jsou telefonní hovory například s úřady nebo s lékaři rovněž složitější.
Ivanovým přáním je mít asistenta, který by mu s mnohým pomohl s osobními úkony, s domácností i při jednáních s úřady či lékaři. Podpořit ho může každý ve sbírce na donio.cz. Každá koruna se počítá.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
Co mu řekli na sociálce, že má špatnou barvu pleti? Řekli to jednou kamarádce.