Rutinní cesta do práce autem se stala před lety osudnou Ivanovi Drlíkovi z Liberce. Náhle předjíždějící auto způsobilo nehodu, při které Ivan jedoucí ve svém voze vyletěl mimo silnici. Z převráceného auta se už nedostal, nešlo to. Tato chvíle mu nenávratně změnila život. Zlomenina krční páteře s poškozením míchy ho trvale upoutala na invalidní vozík.
Viník nehody z místa ujel a nikdy se ho nepovedlo vypátrat. Ze zdravého muže v nejlepších letech se naopak z vteřiny na vteřinu stal člověk odkázaný na pomoc ostatních s diagnózou, že již nikdy nebude chodit. S běžným chodem, obstaráním osobní hygieny i třeba oblékáním mu pomáhali rodiče, ovšem maminka zemřela před pěti lety a otec o rok později a Ivan zůstal úplně sám.
„Většinu věcí se snažím vyřizovat telefonicky a nerad bych znovu zažil situaci, kdy jsem neměl asi deset dní vozík a musel celou dobu spát ve sprchovém koutu. Proto bych byl moc rád za osobního asistenta, protože s přibývajícím věkem i zdravotními komplikacemi je to stále obtížnější,“ popisuje Ivan Drlík a dodává, že snaha si pomoc se vším sám je velmi vyčerpávající a podepisuje se jak na jeho fyzickém, tak i psychickém stavu. Ivan se totiž navíc od dětství potýká s vadou řeči, a tak jsou telefonní hovory například s úřady nebo s lékaři rovněž složitější.
Ivanovým přáním je mít asistenta, který by mu s mnohým pomohl s osobními úkony, s domácností i při jednáních s úřady či lékaři. Podpořit ho může každý ve sbírce na donio.cz. Každá koruna se počítá.
Foto se svolením Ivana Drlíka
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Co mu řekli na sociálce, že má špatnou barvu pleti? Řekli to jednou kamarádce.
