Zástupci sklářských firem ocenili, že se ruční výroba skla dostala na seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Česko je unikátní v tom, že v zemi stále existuje velká škála živých sklářských technik, řekla generální ředitelka Preciosa Lighting Lucie Karlová. Přenos schvalovacího jednání k zápisu ruční výroby skla na seznam UNESCO v jihoafrické Botswaně dnes v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou sledovaly desítky lidí a vyhlášení rozhodnutí provázel jásot a cinkání skleniček se šampaňským.
Je to úžasný pocit, velká chvíle pro všechny, kdo mají rádi sklo a hlavně pro ty, které sklo živí, a kteří se tím zabývají, řekla v reakci na schválení ředitelka muzea Milada Valečková.
Iniciátorem zápisu byla Francie, která byla lídrem. Mimo Česka se připojilo Německo, Maďarsko, Finsko a Španělsko. Na přípravě podkladů za Českou republiku se vedle ministerstva kultury podílelo právě jablonecké muzeum skla. „Byly to skoro tři roky práce," poznamenala Valečková. I díky úsilí jabloneckých kurátorů se podařilo do nominace prosadit i další sklářské techniky.
„Nejen foukání skla na huti, ale zapsaly se i kahanová práce, studené techniky, bižuterní kameny, zpracování bižuterie," dodala.
„Je to strašně důležité pro Preciosu, pro region i pro sklářství jako takové, ale je to pro nás i velký závazek. Je to potvrzení, že to, co děláme, má smysl, má to budoucnost, měli bychom si toho cenit, měli bychom si to hýčkat a měli bychom to rozvíjet. Hlavně se nám podařilo do UNESCO dostat pestrost, kterou jsme opravdu unikátní," řekla šéfka Preciosa Lighting. Společnost patří k největším sklářským firmám v Česku.
„Jsme specifičtí v tom, že máme všechny sklářské techniky u nás stále živé, žádná z těch zemí nemá všechny techniky, mají třeba jen některé a někde i skomírají, zatímco u nás je to řemeslo pořád ještě živé, to je naše veliké plus a veliká výhoda. Máme i výhodu vzdělávání, že máme stále funkční systém třístupňového sklářského školství," dodala ředitelka sklářského muzea Valečková.
„Uvědomujeme si, jak nenahraditelnou ztrátou by bylo, kdyby ruční výroba skla zanikla. Sklářské řemeslo vnímáme jako světové dědictví dlouhodobě a jsme velmi rádi, že se nyní dostalo i pod ochranu UNESCO,“ uvedl generální ředitel karlovarské sklárny Moser Pavel Mencl.
Moser je na precizní ruční práci založený, celou 166 let trvající historii používá tradiční techniky, jejichž znalost předává z generace na generaci. Například rytec Tomáš Lesser byl oceněn titulem Rytíř umění a literatury, které uděluje francouzské ministerstvo kultury.
Výrobci ale značku UNESCO u svých výrobků používat nemohou, to podléhá přísné regulaci. Podle kurátora jabloneckého muzea Petra Nového přináší zápis ruční výroby na seznam UNESCO především větší prestiž. „Jedním z výsledků by rozhodně mělo být zvýšení povědomí o tom, že stojí za to sledovat české ruční sklo, stojí za to ho obdivovat, kupovat, navštěvovat dílny, mluvit s řemeslníky a hlavně se v tom oboru vzdělávat, aby to řemeslo nezaniklo," řekl Nový. Zápis na seznam by podle něj měl českým sklářům zajistit že výroba nezanikne a měla by být podporována.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
