Jak hospodařit na loukách? Desítky let dlouhý výzkum převezme univerzita

Výzkum běží na šesti jizerskohorských loukách a na jednom stanovišti na Českolipsku i několik desítek let a vědecké výstupy se pravidelně objevují v řadě publikací nejvyšší úrovně. „V případě pastevního experimentu v Betlémě, části Oldřichova v Hájích, se jedná dokonce o jeden z nejstarších výzkumů v Evropě,“ uvedl mluvčí univerzity Radek Pirkl.

Univerzita se převzetím projektu se zavázala k tomu, že naváže na rozpracované výzkumy, zajistí financování, povede databázi a bude s ústavem sdílet data. Pedagogická fakulta také zaměstnala všech pět pracovníků liberecké stanice VÚRV. „Jsme rádi, že budeme podporovat tyto dlouhodobé unikátní experimenty. Pro naši fakultu to bude do budoucna přínosné, protože vědci, které jsme zaměstnali, přispívají do publikací nejvyšší úrovně, což bude velkým bonusem pro vědecko-výzkumné práce a terénní exkurze naší nově etablované Katedry biologie a ekologie,“ řekl děkan FP Aleš Suchomel.

Kvalitu rostlin určí z odrazu světla. Louka v Mníšku slouží pro mezinárodní experiment

Pondělí, 11. září 2023, 07:04VzděláníLiberecko

Je to nenápadná louka v Mníšku. Díky ní ale budou moci zemědělci v budoucnu online vyhodnocovat výnosy a kvalitu travní biomasy. Louku totiž využívá liberecká univerzita pro výzkumné účely a nyní na ní probíhal speciální experiment rakouských...

Ředitel VÚRV Mikuláš Madaras má po předání výzkumu smíšené pocity. „Samozřejmě je mi líto, že tento důležitý výzkum již nebude probíhat pod patronací naší instituce, kam z pohledu svého zaměření jednoznačně patří. Bylo však rok od roku složitější získat prostředky nejenom pro zajištění dlouhodobých experimentů, ale i pro samotnou činnost špičkového výzkumného týmu,“ uvedl.

„Na druhou stranu mě těší, že tým vedený profesorem Pavlů našel na FP TUL nové zázemí, zajišťující větší stabilitu pro rozvoj. Díky tomu mohou experimenty beze změn pokračovat a z jejich výsledků tak budou profitovat jak obě instituce, tak i resorty zemědělství a životního prostředí,“ dodal.

Univerzita tak nyní naváže na projekt na loukách v lokalitách Filipov, Betlém, Hrabětice, Mníšek, Pralouka, Horní Maxov a Mařeničky. Vědci na nich hledají nejlepší způsoby hospodaření na travních porostech.

„Například experiment v Mníšku je rozdělen na desítky ploch velikosti 10 m x 3,7 m a zahrnuje ve čtyřech opakováních 20 variant různého způsobu obhospodařování travních porostů  ̶  seč, mulčování a neobhospodařování v různých termínech a frekvencích a kombinacích. Vědci pak vyhodnocují, jaký to má dopad na druhovou diverzitu, výnosy, kvalitu biomasy a obsahy živin v půdě,“ upřesnil mluvčí univerzity.

V různých hloubkách půdy mají výzkumníci také instalované lyzimetry, jež zadržují vodu a umožňují určit, v jakém množství a kvalitě voda prosakuje. „Sledují také, jaké živiny se dostanou od svrchních do spodních vrstev půdy. Výzkumy zde prováděli také zahraniční odborníci,“ dodal.