Ojedinělou výstavu o historii lanové dráhy na Ještěd dnes zahájili v Technickém muzeu v Liberci. Návštěvníci se v nové expozici dozvědí řadu zajímavostí o historii lanové dráhy, jejím vzniku, stavbě i konstrukci kabin i o technických náležitostech. Doslova osahat si také mohou dvě kabiny lanové dráhy z různého období, které jsou součástí expozice, jež byla připravena ve spolupráci se Severočeským muzeem v Liberci.
„Hlavními exponáty jsou dvě kabiny lanovky, které máme zapůjčené od Severočeského muzea v Liberci. Jednu získalo darem od soukromého majitele. Jde o původní kabinu z roku 1933 s pohnutou historií. Ta začala službou na lanové dráze, pokračovala v podobě pojízdné dílny, bufetu, a nakonec skončila jako včelín na soukromé zahradě,“ popsal za Technické muzeum Jiří Konvalinka. K vidění je nyní v nálezovém stavu, avšak Severočeské muzeum ji chce zčásti zrenovovat a zčásti zachovat tak, jak je.
Druhá kabina z roku 1975, kterou v nové expozici lidé uvidí, je jedna z posledních verzí kabiny, které byly vyrobeny tři kusy a sloužila až do posledních okamžiků v roce 2021. V rámci výstavy do ní mohou lidé nastoupit a připomenout si, jak se v lanovce cestovalo.
„Snažili jsme se také nasimulovat pohled na Liberec z lanovky a na protilehlou stěnu umístili velkoformátový pohled na město. A tak při pohledu z kabiny je vidět panorama Liberce. Ale myslím si, že tento výhled z kabiny nikdo nemohl vidět, protože to je fotka z brzkých ranních hodin, kdy lanovka ještě nejezdila. A tak je to pohled, který mohl vidět maximálně průvodčí,“ míní Konvalinka.
Několik panelů připevněných na zdech také osvětluje nejen historii lanovky na Ještěd, ale obecně lanovkářskou historii, jsou na nich dobové fotografie i informační grafiky. „Pokud bude mít člověk zájem seznámit se s historií lanovky do detailu, tak tady má příležitost,“ říká Konvalinka. Dozví se o stavitelích lanovky, typech vozů, je zmíněna i rekonstrukce lanovky ze 70. let, kde je vidět, že se druhá generace lanové dráhy úplně změnila a zejména prošel proměnou bezpečnostní systém.
Grafická část expozice pak znázorňuje profil lanovky. „Na grafice jsou ukázány zhruba v jaké nadmořské výšce leží zajímavé body vůči Ještědu. Třeba ještědská silnice, která křižuje lanovku, je prakticky ve stejné výšce, jako je horní stanice lanovky Skalka. Chata na Pláních je naopak poměrně dost hluboko pod vrcholem Ještědu a Ještědské sedlo je zhruba ve výšce podpůrného sloupu,“ popisuje Konvalinka.
V posledních vitrínách mohou návštěvníci prozkoumat díly tažných a nosných lan a také nechybí stručná historie přeložená pro zahraniční návštěvníky.
Foto Blanka Freiwilligová
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Jak je uvedeno v článku.... „Snažili jsme se také nasimulovat pohled na Liberec z lanovky a na protilehlou stěnu umístili velkoformátový pohled na město. A tak při pohledu z kabiny je vidět panorama Liberce. Ale myslím si, že tento výhled z kabiny nikdo nemohl vidět, protože to je fotka z brzkých ranních hodin, kdy lanovka ještě nejezdila. A tak je to pohled, který mohl vidět maximálně průvodčí".... Úplně tak nesouhlasím... Tento pohled v nočních hodinách mohl každý vidět v podzimním a zimním období, kdy je brzy tma a nebo kdo byl třeba slavit Silvestra na Ještědu. V noci mimořádně jezdila lanovka při oslavách nového roku.
