S odstřelem přemnožených divočáků pomůžou policejní střelci. První odstřel má být začátkem listopadu na Rádle

„Odlov divočáků budou provádět proškolení policejní střelci v předem vybraných honitbách. Uživatelé honiteb budou povinni policejním střelcům lov umožnit a poskytovat jim součinnost. Budou dohledávat odstřelené divočáky a dále s nimi zacházet v souladu s platnými předpisy a budou tak mít nárok na zástřelné. Ve dnech, kdy budou policisté odstřel divočáků provádět, nebudou v uvedené honitbě myslivci moci souběžně lovit,“ říká mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

Vedle honitby Rádlo, tedy oblasti Rádla a Proseče nad Nisou, bude odlov policejními střelci v první fázi probíhat i v honitbě Ještěd, která se rozkládá na jižním úbočí Ještědu. „Aktuálně probíhají přípravné práce a monitoring stavů divokých prasat mimo jiné i za pomoci vrtulníku a dronů. V době odstřelu policií bude v nočních hodinách zamezen vstup na lesů, kde bude lov probíhat. Prosíme občany o respektování pokynů všech odpovědných osob a v zájmu jejich zdraví i úspěšného provedení odlovu také o to, aby nevstupovali na tato místa,“ žádá mluvčí libereckého magistrátu Jana Kodymová.

O přesném termínu nočního intenzivního odlovu černé zvěře za pomoci Policie ČR bude magistrát informovat. „Lov bude probíhat výhradně v noci. Pro úspěch celé akce je ale důležité, aby lidé ani v denních hodinách zbytečně nechodili v lese mimo značené cesty a zejména nepouštěli své psy na volno, aby zvěř byla co nejméně rušena a lov byl efektivní. Zákaz volného pobíhání psů v honitbě platí celoročně,“ dodává Kodymová.

Od počátku letošního roku eviduje Státní veterinární správa 27 potvrzených případů afrického moru prasat u prasat divokých, přičemž šlo o 13 ulovených a 14 uhynulých zvířat. Od počátku nákazy v závěru roku 2022 je v České republice evidováno celkem 84 případů této nemoci u uhynulých či ulovených prasat divokých. K zavlečení nákazy do chovu prasat domácích zatím nedošlo.

Africký mor prasat je virové onemocnění domácích a divokých prasat všech plemen a věkových kategorií. Je charakteristický vysokou, téměř 100 % úmrtností. „Onemocnění se může šířit přímým kontaktem s nakaženým zvířetem nebo tělem uhynulého zvířete, prostřednictvím syrových nebo nedostatečně tepelně upravených výrobků a odpadků obsahujících infikované vepřové maso nebo kontaminovanými materiály, krmivem, stelivem, hnojem, dopravními prostředky, obuví a oblečením. Hrozí přenos nákazy z černé zvěře do chovů prasat domácích, kde by infekce způsobila velké ekonomické ztráty,“ vysvětluje mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

Ochrana chovu spočívá zejména v dodržování zásad biologické bezpečnosti, především v zamezení kontaktu s volně žijícími prasaty kvalitním a funkčním oplocením a v bezpečnosti krmiva, krmení kuchyňskými odpady je zakázáno. „Léčba afrického moru prasat neexistuje. V současné době není k dispozici ani účinná vakcína, což významně komplikuje možnosti prevence proti této nebezpečné nákaze. Na člověka není nákaza přenosná,“ uzavírá Vorlíček.