Zámek Frýdlant poprvé vystavil monstrance a kalichy z depozitářů

V kapli, hlavně teď na jaře, je poměrně vysoká vlhkost. I proto předměty chrání skleněná vitrína, řekla dnes kastelánka Jana Pavlíková.

Zámek Frýdlant patří k nejrozsáhlejším památkovým celkům v severních Čechách, loni ho navštívilo 41 200 lidí. Frýdlant je zajímavý tím, že v sobě spojuje středověký hrad a renesanční zámek. O původně gotickém hradu se historické prameny zmiňují už v první polovině 13. století. O věži na ostrohu nad řekou Smědou jsou však písemné zmínky starší - z roku 1014. Zámek je nejdéle přístupnou památkou bývalého Rakousko-Uherska. Veřejnosti ho otevřeli už v roce 1801 Clam-Gallasové. "Bylo to tři roky po zpřístupnění Versailles," poznamenala Pavlíková.

Prvními majiteli Frýdlantu byli páni z Dubé. Za Redernů v 16. století byl rozšířen o renesanční zámek. Právě Redernové nechali na počátku 17. století vystavět zdejší renesanční kapli. Má půdorys kříže se třemi apsidami a krátkou lodí se zděnou tribunou pavlačového typu, což je charakteristický prvek evangelických kostelů. "Nejstarším zařízením je hlavní oltář, renesanční, vytvořený v letech 1609-1610 sochařem Ambrosiem Fritschem. Je také autorem oltáře v liberecké zámecké kapli, který zhotovil v roce 1606. Pravděpodobně byli Redernové s tímto umělcem tak spokojeni, že mu zadali i frýdlantský oltář," poznamenala Pavlíková. Po bitvě na Bílé hoře přešly zámek i panství do vlastnictví Albrechta z Valdštejna.

Po Valdštejnově smrti ho v roce 1634 získali od císaře Gallasové. Současná podoba zámecké kaple je jejich dílem. "Katoličtí Gallasové si v roce 1687 nechali postavit ve vedlejší apsidě svůj oltář s obrazem sv. Anny Samotřetí a bohoslužby konali k tomuto oltáři. Proti němu v patře vybudovali novou emporu, v níž panstvo při bohoslužbách zasedlo," dodala Pavlíková.

Zdroj: ČTK