Aktuálně

Dvě vážné nehody u České Lípy. Jeden mrtvý a deset zraněných, havarovala i sanitka více...

Opilý řidič naboural do zábradlí. Od nehody utekl i se spolujezdkyní více...

Klisna zůstala ležet ve stáji, na nohy jí pomohli hasiči více...

V Krkonoších platí omezení na některých trasách kvůli ochraně tetřívka více...

Zámek Frýdlant poprvé vystavil monstrance a kalichy z depozitářů

Zámek Frýdlant dnes poprvé vystavil liturgické předměty, jako jsou monstrance či kalichy dosud ukryté v depozitářích. Předměty používané při bohoslužbách najdou návštěvníci v zámecké kapli zatím jen do konce sezony. Zda budou vystaveny i v budoucnu, záleží i na tom, jak budou prostředí snášet.

V kapli, hlavně teď na jaře, je poměrně vysoká vlhkost. I proto předměty chrání skleněná vitrína, řekla dnes kastelánka Jana Pavlíková.

Zámek Frýdlant patří k nejrozsáhlejším památkovým celkům v severních Čechách, loni ho navštívilo 41 200 lidí. Frýdlant je zajímavý tím, že v sobě spojuje středověký hrad a renesanční zámek. O původně gotickém hradu se historické prameny zmiňují už v první polovině 13. století. O věži na ostrohu nad řekou Smědou jsou však písemné zmínky starší - z roku 1014. Zámek je nejdéle přístupnou památkou bývalého Rakousko-Uherska. Veřejnosti ho otevřeli už v roce 1801 Clam-Gallasové. "Bylo to tři roky po zpřístupnění Versailles," poznamenala Pavlíková.

Prvními majiteli Frýdlantu byli páni z Dubé. Za Redernů v 16. století byl rozšířen o renesanční zámek. Právě Redernové nechali na počátku 17. století vystavět zdejší renesanční kapli. Má půdorys kříže se třemi apsidami a krátkou lodí se zděnou tribunou pavlačového typu, což je charakteristický prvek evangelických kostelů. "Nejstarším zařízením je hlavní oltář, renesanční, vytvořený v letech 1609-1610 sochařem Ambrosiem Fritschem. Je také autorem oltáře v liberecké zámecké kapli, který zhotovil v roce 1606. Pravděpodobně byli Redernové s tímto umělcem tak spokojeni, že mu zadali i frýdlantský oltář," poznamenala Pavlíková. Po bitvě na Bílé hoře přešly zámek i panství do vlastnictví Albrechta z Valdštejna.

Po Valdštejnově smrti ho v roce 1634 získali od císaře Gallasové. Současná podoba zámecké kaple je jejich dílem. "Katoličtí Gallasové si v roce 1687 nechali postavit ve vedlejší apsidě svůj oltář s obrazem sv. Anny Samotřetí a bohoslužby konali k tomuto oltáři. Proti němu v patře vybudovali novou emporu, v níž panstvo při bohoslužbách zasedlo," dodala Pavlíková.

Zdroj: ČTK

Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?

Štítky Frýdlant, Jana Pavlíková, hradní kaple, zámek, Albrecht z Valdštejna, Severní Čechy, bitva na Bílé hoře, Rakousko-Uhersko, Smědá, Versailles

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.

Pošli tip na kulturní akci

Publikace zaslané kulturní či sportovní akce není garantována a vždy o publikaci rozhoduje redakce.
Zasláním tipu do redakce zároveň deklaruji, že mám svolení s užitím fotografie.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Odesláním formuláře souhlasím s obchodními podmínkami, etickým kodexem a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

O jaký newsletter máte zájem?

Vyber jednu, nebo více možností a my se postaráme o to, aby do emailu přišly jen zprávy, které tě zajímají.

Napište první písmeno abecedy.