čtvrtek 21. listopadu 2019 Albert

S argumenty proti rozšíření dolu v Turówě pomohou i Němci

Liberecký kraj a obce z Frýdlantska a Hrádecka se před nedávnem dohodly, že budou společně postupovat proti plánovanému rozšíření těžby bezprostředně za hranicemi v Polsku. Velkolom by se za dalších 25 let měl zvětšit o 10 km². Pomocnou ruku české straně podalo i Německo, které poskytne vlastní shromážděná data.

Získaná data měření přeshraničního vlivu povrchového dolu Turów na českou i německou stranu pak poslouží i jako podklad pro případné vymáhaní kompenzací pro dotčené obce. „Němci nám poskytnou data z měření, která prováděli před nějakým časem. Zaměřili se na posouzení vlivů povrchového dolu na spodní vody a následky poklesu terénu. Údaje pro nás budou cenným zdrojem informací a pomohou nám sestavit komplexnější obraz vlivu těžby v posledních letech,“ uvedl Josef Jadrný (Změna pro Liberecký kraj), náměstek hejtmana pro životní prostředí, který byl jednat s Němci společně se starostou Hrádku Josefem Horinkou.

Obce, které leží v bezprostřední blízkosti uhelného dolu Turów, se obávají nepříznivých dopadů rozšíření těžby. Zejména ztráty vody z podzemních zdrojů, z nichž berou vodu lidé ke každodennímu užití. "V souvislosti s těžbou uhlí se u nás na Frýdlantsku objevil problém už dříve, kdy zhruba deset domů přišlo úplně o vodu. Nyní je hrozba mnohem větší a o vodu mohou kvůli rozšíření těžby přijít celé oblasti," řekl starosta Frýdlantu Dan Ramzer (ODS).

Řada lokalit v příhraničí nemá vůbec vodovody, například Vítkov, Václavice, Uhelná nebo Oldřichov. "Jsme první v pořadí, kdo by přišel o vodu. Polovinu spotřeby naší obce pokrýváme z vlastních zdrojů, další část bereme z buloveckého vrtu. Pokud přijdeme o vlastní zdroje, přinese to nejenom zvýšené náklady na výstavbu vodovodu a platby za odebíranou vodu, ale ztratíme i absolutní nezávislost," obává se starosta Višňové Tomáš Cyrus. V obci je na místních vodních zdrojích podle něj závislá například i továrna zaměstnávající 250 lidí.

Hnědouhelný důl u Bogatyně zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów, která byla postavena v letech 1961 až 1971. V posledních letech prošly bloky elektrárny modernizací za více než 1,5 miliardy USD (asi 37 mld Kč). Díky tomu se podařilo snížit emise oxidů síry na osminu a výrazně klesly i emise oxidů dusíku a prachu. Stavět se má ale další blok. I proto potřebuje elektrárna další uhlí. Těžit by v Polsku chtěli až do roku 2044.


Elektrárna v Turówě zásobovaná uhlím z nedalekého lomu.

Liberecký kraj ale zatím nemá příliš mnoho informací k plánovaném rozšíření. "Máme jen velmi krátkou dobu k vyjádření, a protože nejsou mezi Českou republikou a Polskem uzavřeny bilaterální dohody, je jednání s polskou stranou poměrně komplikované," uvedl Josef Jadrný (Změna pro Liberecký kraj). "Nicméně od Polska budeme v prvé řadě žádat plné vyhodnocení vlivu nejen na životní prostředí, ale i dopady těžby na blízké obce," dodal.

Pokud se těžba v budoucnu skutečně rozšíří, chce kraj kompenzace pro dotčené oblasti. "Zvýšení těžby v polském dole bude mít negativní dopad na životní prostředí, každodenní život obyvatel blízkých obcí, ale i turistický ruch a pracovní místa. Ocitli bychom se ve stejné situaci, v jaké se nachází města dotčená těžbou na Mostecku," domnívá se hejtman Martin Půta (STAN).

Elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1962 a má instalovaný výkon 2106 MW. V současné době je jejím vlastníkem a provozovatelem společnost Elektrownia Turów SA. Hnědé uhlí k zabezpečení provozu elektrárny pochází z velkolomu stejného jména. Velkolom má v současné době rozlohu 45 km². Hnědé uhlí k zásobování elektrárny má stačit do roku 2040. V současnosti má velkolom hloubku 225 metrů, v roce 2040 dosáhne hloubky až 300 metrů a bude mít rozlohu 55 km².

Foto: Wikipedia
Zdroj: ČTK, Wikipedia

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.