Více než tři hodiny se rodila dohoda mezi libereckými zastupiteli o snížení ceny tepla obyvatel napojených na teplárnu. Liberečané by tím měli výrazně ušetřit za odebírané teplo, konkrétně i více než stokorunu za jeden gigajoul. Opoziční zastupitelé však v návrhu vidí řadu nedostatků, kvůli kterým ho někteří nepodpořili.
Liberečané odebírající teplo od teplárny dostanou v příštím roce na výběr z dvou různých závazků. Podpisem smlouvy na rok ušetří zákazníci tři procenta od nově stanovené základní ceny, která by měla být ve výši 817 korun za gigajoul. Druhou variantou bude smlouva na pět let se slevou 14,5 procenta, což by mělo být 699 korun za gigajoul.
Teplo v Liberci patří v posledních letech mezi nejdražší v zemi. Zatímco jinde se cena pohybuje mezi 650 až 700 Kč za gigajoul, v Liberci platí odběratelé 800 až 950 Kč za stejné služby. „Cenu by se tak podařilo snížit o více než čtrnáct procent,“ řekl zastupitel Filip Galnor (ANO).
Snížení ceny dosáhnou akcionáři, kterými je většinově MVV Energie CZ a z třiceti procent město Liberec, díky vložení majetku, za který v současnosti platí teplárna nájem. Teplárna tím ušetří zhruba 50 milionů korun, z čehož pětinu tvořil nájem placený městu.
Právě vkládání majetku kritizovala na včerejším jednání zastupitelstva opozice. „Myslíme si, že tahle dohoda není k roztrhání a hození do koše. Pouze si myslíme, že je potřeba propracovat věci, které nejsou jasné,“ řekl Michal Hron (Starostové).
Opozice proto navrhovala snížení nájmu za majetek, který má být městem vložen. Tím je většinou teplovodní soustava, za kterou dnes platí teplárna nájem. „Pokud se vloží do majetku teplárny, může se taky jednou stát, že budeme všechno zase složitě vykupovat zpět za cenou, kterou bude určovat druhá strana,“ doplnil opoziční zastupitel Jaroslav Zámečník (Starostové).
Opozici se také nelíbí, že většinový vlastník teplárny chce vložit majetek, který není potřeba k výrobě tepla. Podle Michala Hrona jde například o nádrže na mazut, přestože se v kotlích spaluje výhradně plyn, nebo odpojené a nepoužívané parovodní přípojky či vlečku.
Podle schváleného usnesení by vedení města mělo ušetřit jen u svých budov více než pět milionů korun ročně za teplo. U všech odběratelů, mezi které v současnosti patří 16 tisíc domácností a více než stovka veřejných budov, by pak měla být roční úspora přes 60 milionů korun.
"Tato ostudná etapa výroby a distribuce předraženého tepla z podniku, kde má město třicetiprocentní podíl, dnešním rozhodnutím dvaceti koaličních libereckých zastupitelů, tedy těsné většiny, končí. Cena by v blízké budoucnosti neměla překročit 700 korun, respektive měla by v budoucnu ještě klesat," shrnula náměstek primátora Jan Korytář (Změna).
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
