Po třiceti letech v médiích ho už jen tak něco nepřekvapí. Nedávný inzerát dehonestující práci médií na titulní straně Mladé Fronty DNES a Lidových novin ho i tak zaskočil. Řeč je o politickém komentátorovi a novináři Jindřichu Šídlovi. Ten se v rubrice Bez servítků rozpovídal začátkem září nejen o reklamě poutající na pořad Čau lidi, ale také o nadcházejících volbách, kauzách hnutí STAN a o možném či nemožném vzkříšení tradičních levicových stran.
Sledoval jste nedávnou demonstraci proti vládě Petra Fialy (ODS) na Václavském náměstí v Praze?
Byl jsem ten den v Uherském Hradišti na jednom festivalu. Vše jsem měl tedy zprostředkované skrze Twitter a zprávy. Šlo to mimo mě plánovaně.
I přesto, nebyl jste překvapen poměrně velkou účastí?
Sedmdesát tisíc lidí není tak velké číslo, dokud vám nezaplní Václavské náměstí. Vypadá to výhružně a opticky zajímavě. V minulosti jsme ale zažili spoustu demonstrací, kdy to vypadalo, že musí ukončit nějakou politickou éru a nakonec to nedopadlo. Vzpomínám si například na demonstrace „Děkujeme, odejděte!“ v roce 1999, kdy byl plný Václavák a naštvanost lidí s opoziční smlouvou. dosahovala vrcholu. Podobně vypjatá situace byla kolem České televize v roce 2001. V roce 2002 pak ČSSD a ODS dostaly 55 procent hlasů. Naposledy ani čtvrt milionu lidí na Letné nezbořilo vládu Andreje Babiše (Bývalý premiér a předseda hnutí ANO, pozn. red.). Naopak. V roce 2021 ho zvolil téměř úplně stejný počet lidí, jako před demonstrací.
Kam byste tedy zařadil nedávnou demonstraci na Václavském náměstí?
Je to nepochybně demonstrace lidí, kteří mají strach. To je nejsilnější motivace, která je tam vedla. Smáznout to tím, že jsou to všechno proruští vlastizrádci, by bylo hloupé.
Nemyslíte si, že složení demonstrujících úplně nekorespondovalo s řečníky, kteří jsou vyloženě proruští?
Ano, v tomhle má Petr Fiala pravdu. Na podiu se vystřídaly proruské síly. Řada požadavků, které řečníci měli, jsou naprosto nepřijatelné, rasistické a odporné. Velké části demonstrujících je to ale jedno. Pro řadu z nich jsou důležitější věci. To, že tam někdo mluví o zákazu „ředění národů“ ignorují. Oni cítí nejistotu a strach a k tomu na ně dopadá, že se země dokázala postarat o velké množství ukrajinských uprchlíků a teď čekají, že se stejně postará stát o ně.
Za sebe bych čekal, že podobnou demonstraci svolají odbory a na podiu bude stát Josef Středula. Na druhou stranu byla to první podobná demonstrace. Lidem pomalu přicházejí složenky, na kterých jsou nové zálohy. Třeba se to bude stupňovat. Máte ale pravdu, že části demonstrujících bylo jedno, kdo to organizuje a částečně i to, co říkají řečníci.
Čtvrtek, 8. září 2022, 12:11
V loňském roce uplynulo 20 let od momentu, kdy Tomáš Enge jako první a zatím poslední Čech usedl do monopostu formule 1. Pětačtyřicetiletý Liberečák se motorsportu věnuje stále. Nejen o tom, jak je složité probojovat se na světovou úroveň v...
Změní něco tahle demonstrace?
Krátkodobě asi ne. Na druhou stranu je vidět, že i vládní politiky překvapilo, kolik lidí přišlo. Teď je moment, kdy politici musí s těmi nespokojenými lidmi mluvit nebo se aspoň musí snažit ukazovat nějakou empatii. Navíc, připočítáme-li k tomu postavu pana Síkely (Jozef Síkela je ministr průmyslu a obchodu za STAN, pozn. redakce), který umí všechno jiné než být empatický, tak to lidi dostává pod tlak. Pokud chce vláda přežít, musí zavřít oči a proběhnout temným údolím a doufat, že se situace zlepší. Není to první vláda, která je ve složité situaci po svém nástupu.
Na Twitteru jste komentoval vyslovování nedůvěry vládě. Jak se vám tenhle nekonečný přenos sledoval?
Ve čtvrtek jsme dopisovali scénář a neměl jsem na to moc času. Pustil jsem si to tedy až večer a v pátek. V první řadě je na místě říct, že je to naprosto v pořádku. Opozice má právo vyslovovat nedůvěru vládě. Základní pravidlo je, že když se hlasuje o něčem podobném, musíte vědět, zda to dopadne nebo nedopadne. Nemůžete do toho jít s nejistotou. Pak jste úplně zmatený a působíte jako Paroubek v roce 2009, který shodil vládu Mirka Topolánka a v důsledku tím ukončil svou politickou dráhu. Zarazila mě ale jedna věc. Proč opozice obstruuje schůzi, kterou si svolala. Chápu obstrukce při schvalování zákona, se kterým nesouhlasí. Vždycky jsem si říkal, že při vyslovování nedůvěry vyleze opozice před televizní kamery a řekne, co podle ní dělá vládě blbě. Lidi na to koukají, tak jim to dáte. Odhlasuje se to a hotovo. Ale táhnout to do dvou do noci a pak ještě druhý den? Přijde mi to kontraproduktivní pro ty, co to svolali.
Celkově si myslím, že sněmovna zažívá nevídané období destrukce. Nikdy jsme ještě neměli takhle destruktivní opozici. Ano, zvolili si to lidé, ale teď tam není normální demokratická strana, která by měla nějaký dlouhodobý výhled, za kterým by se ubírala. Aktuálně tam nejsou strany, ale osobní podnikatelské projekty dvou mužů, které sledují krátkodobé cíle spojené s blahobytem svých majitelů.
V Poslanecké sněmovně chybí tradiční levicové strany. KSČM i ČSSD se nedostaly přes pětiprocentní hranici v loňských podzimních volbách. Co je může resuscitovat?
Upřímně? Nic. U KSČM jsem o tom stoprocentně přesvědčen, tam je cesta jasná. ČSSD se snaží, ale je to přirovnatelné k tomu, když vypadnete z první fotbalové ligy a najednou vám odpadne velké množství peněž a zájmu fanoušků. V ten moment je důležité vrátit se do první ligy okamžitě v další sezoně. Jediný, kdo to dokázal, byla KDU-ČSL mezi lety 2010 a 2013. Těm pomohla mimořádná situace, kdy byla politická scéna v rozvalinách. O stavu ČSSD svědčí například to, že u nás na Praze 7, kde ještě nedávno dělali přes 15 procent, teď nedokázali ani obsadit všechna místa na kandidátkách. Značka ČSSD je výrazně poškozena.
Je reálné sloučení levice do jednoho subjektu a tím umožnění návratu do nejvyšších pater politiky?
Na malých městech se to už děje, ale pořád jsou tam velmi silné historické reminiscence a zrovna sociální demokracii to moc štěstí nepřineslo. Myslím si, že větší smysl by pro ně mělo orientování se na zelené a podobně.
Je také potřeba si říct, co je dnes levice. Část voličů, které zastupovala před dvaceti lety, už přetáhl Babiš. To je velký risk, protože Babiš tu jako politik nebude věčně. Je mu 68 a může zmizet na hrad a co je hnutí ANO bez něho? Jeho politický styl se nám může nelíbit, ale ty hlasy pro něj byly bezpečné. Sice měl obrovský střet zájmů a fungoval jako agentura pro Agrofert, na druhou stranu nebyl proruský, v Evropě byl poslušný a špinavou práci za něj dělal Orbán. Vlastně pokud nešlo o jeho osobu a byznys, tak nevyčníval. Až tady nebude Babiš v takovéhle síle, tak mám trochu obavy, co bude s těmi jeho voliči. Nemyslím si ale, že by to nějak pomohlo neúspěšným tradičním levicovým stranám. Spíš vnikne něco nového. Mimochodem, perspektivním lídrem by byl podle mě třeba Josef Středula.
Jaké téma podle vás rozhodne nadcházející komunální volby?
Místní nejspíš rozhodnou o tom, jestli se jim líbí, jak současný starosta to město nebo městskou část vede. Nepůjde úplně o téma, ale spíš hodnocení dosavadní práce. Takovým příkladem můžou být volby v roce 2014 na Praze 2 a Praze 10. Na Dvojce Jana Černochová vyhrála, na Desítce ODS úplně vyfičela. Takových lokálních příběhů máte spoustu. Velké ambice v Praze měl i STAN. Ten si teď nejspíš o nějakém triumfu může nechat zdát a to výsledkem komunální aféry. Nedokáži odhadnout, jak tahle kauza ovlivní dění v dalších krajích. Taky nedokážu říct, jestli do komunálních voleb zasáhne téma energetické krize. Celostátní témata se objevují více v kampaních před krajskými volbami.
Jaký politický bizár v předvolebních kampaních před komunálkami vás v poslední době nejvíc zaujal?
Celkově se tímhle snažím zahlcovat co nejméně, ale jeden si vybavuji. Nedávno mi někdo posílal slogan STAN v Českých Budějovicích. Používají na billboardech heslo „Nebudeme dělat nic“. To je dokonalé. Tohle je nejlepší slogan těchto voleb. Doporučuji ho STANu i do příštích voleb do Poslanecké sněmovny.
Když mluvíme o Starostech. Jak z vašeho pohledu proběhlo odkomunikování celé kauzy kolem Dozimetr směrem k veřejnosti?
Jejich slabý krizový scénář je pořád stejný. „Nic se neděje, neotravujte. Možná se něco děje. Ajaj, máme problém. Už se to nikdy nestane, hrozně se omlouváme a potrestáme viníky.“ Nevěřím, že o Hlubučkovi a jeho akcích nikdo nevěděl. Jemu nakonec členství ve straně pozastavili, donutili odstoupit Gazdíka a potom to Vít Rakušan doslova zabil Mlejnkem. Myslím si, že je tam spousta věcí, které ani nevíme a týkají se kompetencí pana Mlejnka v řízení tajné služby. Ve chvíli, kdy máte na krku průšvih, který vám ohrožuje existenci strany, tak přeci nejmenujete do pozice ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace někoho, jako je Petr Mlejnek. A pak vidíte Rakušana, jak stojí před kamerami a vlastně na to nemá nic moc co říct.
Čtvrtek, 1. září 2022, 12:00
Do jaké míry může za aktuální vysoké ceny válečný konflikt na Ukrajině, existuje skutečně „Babišova drahota“ a co může každý udělat pro to, aby v zimě alespoň částečně ušetřil za energie? Nejen o tom se rozpovídal v prvním díle seriálu Bez servítků...
Nemáte i z tohohle pocit, že se na české politické scéně objevuje čím dál více lidí s určitým naivním přístupem, kdy spoléhají na to, že na ně nikdo kostlivce ze skříní nevytáhne?
Takhle vám to povím. Sleduji politiku 30 let a je veliké nebezpečí, když si jako politik začnete říkat, že se něco nemůže dostat ven. Většina věcí se ven skutečně nedostane, ale pak jsou věci, které se dostanou ven právě v moment, kdy to nečekáte. Každý, kdo se pohybuje v politice, si musí být jistý, že se na něho něco může provalit. Proto tomuhle naivnímu přístupu nerozumím.
Jak na to doplatili Starostové?
Například v případě Hlubuček, kdy se zřejmě kradlo na dopravním podniku, tak jde o reálný lokální skandál. Starostové ale dělají nevynucené chyby pramenící nejspíš z nějaké nezkušenosti. Myslím si, že třeba Jan Farský udělal pro STAN i Semily několik věcí, které inspirovaly celostátní politiku - například registr smluv. Jako rodák z Turnova chápu, že když jste ze Semil, tak jediné, po čem toužíte, je zmizet pryč a to, že jedete studovat do Oregonu, kde je krásně, je pro vás nějakou metou. To všechno je v pořádku, ale musíte to říct voličům před volbami, a nebo nekandidovat. Nejde to řešit tak, že se necháte zvolit a pak řeknete, že budete lítat na schůze a následně rezignujete. To je něco, co nesmíte udělat. Mimochodem, i kdyby Jan Farský létal na některá jednání do sněmovny, určitě by měl větší účast než Andrej Babiš. STAN ale nechal tenhle problém nakynout. Když potom policie vběhla na magistrát a sebrala při tom i druhého nejvýše postaveného člověka v Praze, jmenoval Vít Rakušan šéfem rozvědky člověka, který se znal s hlavní postavou celého toho skandálu.
Několikrát jste zmínil Andreje Babiše. Jeho jméno je spojováno s prezidentskou kandidaturou. Jak reálná je podle vás jeho účast v prezidentských volbách?
Myslím, že ani on sám ještě neví, jestli bude kandidovat. Teď bych řekl, že spíš kandidovat nebude, protože pořád cítí šanci být premiér. To je pro něho lákavější. Na druhou stranu být prezidentem by bylo fajn. Úřadující prezident bývá většinou zvolen i pro druhé období a tím pádem máte deset let klidu. Jediný smysl vstupu Babiše do politiky byl právě klid pro jeho byznys. Každopádně si myslím, že ANO vygeneruje nějakého kandidáta. Jakmile Babiš nebude cítit, že je favoritem, tak do toho on sám nepůjde. Nechce prohrát. Podle mého není ještě pozdě na oznámení kandidatury nějakého významného jména. Myslím, že lidé o tom, koho volit, začnou reálně přemýšlet až kolem Vánoc.
Generuje se nám tu nějaký kandidát, který se ještě veřejně nevyjádřil?
Slyšel jsem zevnitř SPOLU, že u nich by se musel objevit někdo, kdo by zázračně vyhrál v prvním kole senátních voleb s velkým ziskem. Možná tedy nejpřekvapivější bude, pokud se Andrej Babiš rozhodne, že bude kandidovat někdo z dvojice Havlíček – Schillerová.
Jak jako novinář nahlížíte na nedávný inzerát Andreje Babiše v Mladé Frontě DNES, Lidových novinách a Právu? Jeho obsah víceméně dehonestoval práci samotných redakcí. Není to pomyslné plivnutí do obličeje novinářů v těchto redakcích?
Ano, je. Léta jsem se snažil udržovat jakýsi studený mír s lidmi, co pracují v Mafře. Řadu z nich znám a považuji je za své kamarády. I já jsem měl v roce 2013 nabídku jít do Mafry a neudělal jsem to. Bylo to jedno z nejlepších profesních rozhodnutí mého života. Jasně, tenhle inzerát se dá obhajovat tím, že je to inzertní rozhodnutí vydavatele, ale tím vydavatelem je samotný zadavatel inzerce. Vím, že život je složitý, všichni máme závazky a obavy o budoucnost. I tak ale nechápu, jak tam může ještě dnes někdo pracovat - vydavatel je aktivní politik s obřím střetem zájmů, to přece nejde. Nechci nikoho soudit, ale tohle přeci musím těm, co tam pracují, vadit. Je to naprosto ponižující a šílené. Převzetí Mafry Babišem naprosto změnilo českou mediální scénu. Absolutně se ztratila hlídací síla, kterou média Mafry mělo. Pak se ukázalo, že celý tenhle nákup vydavatelství uvolnil obrovské množství pracovních sil. Bez nákupu Mladé Fronty Andrejem Babišem by neměly tuhle podobu například Seznam Zprávy.
Obstojí argument, že jim nikdo tvorbu neovlivňuje a dělají v Mafře jen proto, že chtějí dělat svou práci dobře?
Neobstojí. V tomhle se přeci práce normálně dělat nedá. Sorry. Tohle, co vyšlo na titulce, je jasný důkaz. Věřím, že je v Mafře spousta lidí, kteří chtějí dělat svou práci dobře, ale za těhle podmínek to prostě nejde. Sám na Dnes vyhledávám třeba články od mého spolužáka Josefa Kopeckého. Píše dobře o politice a já si jeho texty rád čtu. Právě on je třeba člověk, u kterého absolutně nechápu, proč tam ještě je. Je to jeho věc, dělá svou práci dobře, ale dělá ji pro Babiše, který Mafru v roce 2013 koupil s jediným účelem: vyhrát volby. Jiný důvod to nemělo a myslím, že je to snad už všem jasné.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.