pondělí 10. května 2021 Blažena

Jedná se o blog, názory redakce se nemusí s názory autora shodovat.

Blíží se konec reálného babišizmu?

Pohled na dění v české vládě rozhodně není příjemná podívaná. Kritika za většinu jejích rozhodnutí padá ze všech stran. Pouhý výčet všech průšvihů a krajně podezřelých rozhodnutí by sám zabral místo na několik článků. A s příchodem pandemie, kdy vláda začala ovlivňovat náš život doslova na každém kroku, jsme to pocítili tvrdě a bolestivě úplně všichni.

Autor textu pracoval v neziskovém sektoru, v Asociaci pro mezinárodní otázky byl do roku 2007 předsedou, předsedou její Správní rady byl do roku 2015. Od roku 2004 působí i v Asociaci NNO ČR. V letech 2008-9 byl ředitelem kabinetu vicepremiéra pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR, kde se věnoval jak přípravám a realizaci českého předsednictví v EU, tak i obecně evropské i domácí politické agendě. V období 2010-13 působil v Kanceláři Poslanecké sněmovny PČR jako hlavní poradce Zahraničního výboru. V současnosti pracuje v soukromém sektoru jako nezávislý konzultant. Od roku 2018 je členem ODS.

Nabízí se jednoduchá otázka – jak je možné, že to všechno premiérovi a jeho věrným neustále prochází? Dříve by každá dotace, každá otrávená Bečva nebo jakýkoliv z mnoha očividně předražených nákupů pomocí garážové firmy vedly k vládní krizi. Pravda, ministři se mění jak figury na orloji, ale i tak se zdá, že nám Babiš, Hamáček a další vydrží.

Důvodů je hodně, ale ty hlavní jsou vlastně jen tři. První z nich se jmenuje Miloš Zeman. O lidi ani o preference se už starat nemusí, má politiku jen jako zábavu. Používá premiéra, trosky ČSSD a komunisty jako klacky, s nimiž si vyřizuje své staré účty. Je mu úplně jedno, jaké dlouhodobé dopady to vlastně má. Tento druh zábavy tak vlastně příliš zábavný není.

Druhým důvodem jsou lidé v obou vládních stranách. Jak v ANO, tak v ČSSD poslanci i řadoví členové připomínají posádku Titanicu, která nebere ohled na stoupající vodu a pilně vyjídá spižírnu I. třídy. V normální politické straně by proti současné podobě vlády protestovali, tady jim nezbývá než držet basu.

A třetím důvodem je efekt mediální zahlcenosti. Když vypukne jeden skandál, lidé ho řeší. Když vypluje druhý, zaměří se média a čtenáři na něj. Ale dnes máme tolik kauz a problémů, že se pocit frustrace z nich slévá do jediné emoce. A na emoční úrovni se toho vláda ustojí víc než při věcné debatě. Stačí říct, že je to všechno kampaň.

Babišova pravá ruka Faltýnek si své podezřelé operace píše do deníčku, který média zveřejní. Vláda neobjedná dost vakcín, aby pak sháněla v Rusku něco, čemu nevěří ani Slováci. Vratkou loď už definitivně opustili komunisté, i politický byznysmen Okamura dává ruce pryč.

Zdá se, že se ucho utrhlo. Čeká nás hlasování o nedůvěře, které požaduje koalice Spolu. Pokud se nestane zázrak, tato vláda padne. Není ovšem zatím důvod k radosti – buď ji prezident Zeman nechá zemi řídit dál, nebo si nadiktuje další loutkový kabinet. S touto Sněmovnou nás prostě už nic dobrého nečeká.

Vše mohou změnit až říjnové volby. Vyřešily by všechny popsané problémy: odstavení reálného Babišizmu a návrat k řešení opravdových problémů. A pomůže to i s prezidentem Zemanem. Jeho síla je hlavně v tom, že má podporu mezi poslanci. Jestli o ni v říjnu přijde, dostane nové mantinely, které tolik potřebuje.

Tak snad v říjnu.

Hodnocení článku je 56 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto vlada.cz

Štítky Andrej Babiš, komentář, Jan Hamáček

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.