Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Nákaza mutací omikronem se velmi rychle šíři, komplikuje nám výrazně život, třeba v některých školách chybí učitelé, tu zase žáci, jinde řidiči autobusů… Možná tato nákaza přehlušuje vše ostatní, ale doufejme, že brzo pomine. Nezapomínejme proto, že nakazit se lze i jinak.
Zkuste například ve společnosti začít zívat, brzy nakazíte ostatní. I další emoce, jako je smích a pláč, pokud jste v bezprostředním kontaktu s lidmi, předáte velmi rychle. Podobně, ale možná už skrytěji se šíří ve společnosti rozmrzelost a špatná nálada. Bohužel radost a optimismus mají asi menší reprodukční číslo.
Lidský život není obvykle příliš jednoduchý, menší odolnost vůči klepům, drbům a pomluvám ve srovnání s pozitivními zprávami, je tak asi přirozená. Co mne však nepřestane udivovat, je, že lidská společnost, která si poradila už s tolika nebezpečnými nemocemi a našla na ně spolehlivé recepty, si nedokáže stále poradit s výraznou nesnášenlivostí, netolerancí a zlobou. Ani mnohokrát opakovaná historická zkušenost není dostatečným lékem, imunita získaná po prožitých neblahých událostech se bohužel vždy velmi rychle vytratí a nákaza se opět rychle šíří.
Kam to povede? Stále pevně věřím, že se brzy objeví nová mutace slušnosti, pokory a porozumění, která výrazně napadne lidskou společnost a nenávist vytlačí. Než však tuto mutaci detekujeme, zkusme se zatím na někoho usmát, říci mu něco povzbudivého. Pokud ho nakazíme, určitě to nebude vadit...
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.