Dopis Lékařského klubu hejtmanovi Libereckého kraje

Vážený pane hejtmane,

na jaře letošního roku jsme se na Vás obrátili, abychom vyjádřili svůj postoj k napjaté situaci mezi vedením Libereckého kraje a Zdravotnickou záchrannou službou. V návaznosti na toto vyjádření se naši zástupci zúčastnili Vámi zorganizované schůzky na krajském úřadě, z jejichž závěrů jsme vycítili Vaši podporu naší práci a příslib uklidnění rozjitřené situace. Během následujícího období se většinu nejasností podařilo vysvětlit a situace se vyvíjela podle našich – a věříme, že i Vašich očekávání. O to víc nás znepokojuje, a v některých směrech dokonce uráží, vývoj vztahů mezi vedením Libereckého kraje a záchrannou službou v posledních týdnech.

Koncem července čelila liberecká záchranná služba nařčení, že zásahem u ženy s alergickou reakcí v Hamru na Jezeře byla (nasazením vrtulníku) ohrožena bezpečnost rekreantů tamní pláže. Bohatá internetová diskuze k tomuto tématu byla doplňována polemikou laiků na téma vhodné a nevhodné indikace pro využití letecké záchranné služby, nechyběly ani příspěvky zmiňující finanční nákladnost takového zásahu. Celou situaci se podařilo uklidnit díky opakovanému vysvětlování daného zásahu, vysvětlování obecných principů použití letecké záchranné služby i závažnosti alergických reakcí ze strany řadových zaměstnanců i vedení ZZS LK na sociální síti a v tisku. Očekávali jsme, že vedení odboru zdravotnictví resp. zástupci Libereckého kraje nám vyjádří v této diskuzi jednoznačnou podporu a postaví se na naši stranu. Nestalo se tak, i když by pravděpodobně mnoho z nás právě takový krok uvítalo a vnímalo jako projev důvěry v naši práci i její ocenění. Nicméně tomuto nepřikládáme zásadní význam a byli bychom neradi, aby tak tato zmínka vyzněla.

Bohužel to samé nelze říct o článku, který otiskl Liberecký deník 8. srpna t.r. pod názvem „Kraj: Lékaři na záchrance jsou přepláceni“. Jeho obsah je Vám jistě známý, nicméně dovolte, abychom připomněli nejzávažnější fakta z jeho obsahu a zároveň doplnili naše vyjádření.

„Lékař na záchrance Libereckého kraje si měsíčně vydělá až sto tisíc korun. Lékař v krajské nemocnici v Liberci si přijde průměrně na 68 500 korun,“ stojí v samém úvodu článku. Jde o velice zavádějící až podbízivé tvrzení. Srovnává se zde plat průměrný s platem maximálním. Na určení výše průměrného platu lékaře v nemocnici se podílí jak plat lékařů se specializovanou způsobilostí, tedy těch, kteří mohou pracovat samostatně resp. bez dohledu, tak i těch lékařů, kteří se k získání specializované způsobilosti teprve připravují a jejichž platové zařazení je zpravidla nižší o dvě platové třídy. Jistě chápete, že právě nemocniční provoz umožňuje, aby na jednoho lékaře se specializovanou způsobilostí připadali až dva tři lékaři ve specializační přípravě, kteří se mohou v nesnázích kdykoli „obrátit“ na trvale dostupného staršího kolegu. Nechceme spekulovat o poměru lékařů se specializovanou způsobilostí a bez specializované způsobilosti právě v Krajské nemocnici Liberec, ale je nám známá situace na záchranné službě. Legislativní podmínky stanovují pro záchrannou službu daleko přísnější pravidla pro uplatnění lékařů bez specializované způsobilosti, navíc urgentní medicína, pro jejíž výuku získala liberecká záchranná služba akreditaci Ministerstva zdravotnictví, není mezi základními specializačními obory a přípravu k atestaci v tomto oboru lze tedy zahájit až po získání specializace v jiném oboru medicíny. Z toho vyplývá, že poměr lékařů s a bez specializované způsobilosti je na záchranné službě zcela odlišný oproti nemocnicím. S tím souvisí nejen většinové zařazení do vyšších platových tříd, ale i délka praxe, od níž se odvíjí platový stupeň. Srovnatelné by tedy bylo porovnání průměrných platů lékařů se specializovanou způsobilostí na obou stranách. Zároveň je nutné porovnávat platy bez přesčasové práce, která je dána nedostatkem lékařů zejm. na straně záchranné služby. Zařazením urgentní medicíny mezi nástavbové obory poklesla její „atraktivita“ mezi lékaři – pochopitelně málo komu se chce krátce poté, co získal (většinou v pětileté přípravě) specializaci v určitém oboru medicíny, tento obor „vyměnit“ za urgentní medicínu a začínat tak znovu minimálně dvouletou přípravu k další atestaci.

Navíc ani další tvrzení uvedené ve zmíněném článku není pravdivé: „Zodpovědnost a vytíženost jsou ale u lékařů na záchrance i v nemocnici podle vedení kraje naprosto srovnatelné.“ Zodpovědnost lékaře je pochopitelně v principu stejná bez ohledu na zaměstnavatele a místo výkonu povolání – je jí maximální úsilí o zachování lidského života a navrácení zdraví. Nechceme spekulovat o tom, zda některé obory medicíny jsou semknuty s tímto principem těsně a jiné volněji, ale chceme poukázat na jistá specifika práce lékaře záchranné služby. Oproti nemocničním lékařům, kteří pracují za konstantních podmínek v prostředí zdravotnických zařízení, je záchranná služba poskytována v terénu, na ulici, ve vlastním prostředí pacienta, bez ohledu na vedro či mráz, sněžení nebo hustý déšť, vítr anebo plískanice, často bez možnosti sjednat důstojné prostředí pro nemocného a pro zdravotníky klidné podmínky k práci. Z povahy poskytované péče nemáme možnost spolehnout se na řadu laboratorních nebo zobrazovacích vyšetření tak, jak je tomu standardem ve zdravotnických zařízeních. Nemáme možnost požádat o konzilium specialistu nebo staršího kolegu. Pracujeme individuálně, často pod tlakem okolí, se zázemím resp. vybavením, které umožňují podmínky záchranné služby a které je, ve srovnání s nemocnicí, naprosto minimální. O to větší nároky jsou kladeny na naše zkušenosti a klinickou rozvahu. V tom spatřujeme vyšší náročnost naší práce.

Neznáme personální situaci v liberecké nemocnici, ale záchranné službě lékaři stále schází. Tento deficit lze částečně kompenzovat prací lékařů na dohodu o pracovní činnosti. Nicméně jejich výběr zužují i na ně se vztahující přísné legislativou dané podmínky, navíc mnohé z nich odradí právě odborné nároky i fyzicky namáhavé a stresující situace v práci na záchranné službě. S jejich účastí na zajištění provozu také nelze počítat soustavně, daná forma pracovněprávního vztahu neumožňuje např. každý měsíc „vymáhat“ obsazení určitého počtu směn. Navíc z obsahu článku („z nemocnice budou lékaři utíkat sloužit právě na záchranku, což je vyčerpává pro jejich hlavní práci“) lze tušit, že právě vedlejší pracovní poměry nemocničních lékařů nemají do budoucna od vedení nemocnice zelenou. V daleko větší míře se tedy na vyrovnání personálního deficitu podílí přesčasová práce „kmenových“ lékařů.

Bylo by tedy spravedlivé, aby byly porovnány platy lékařů ve stejných kategoriích (s a bez specializované způsobilosti) a to na obou stranách a bez přesčasové práce. V případě, že by byly srovnávány platy včetně práce přesčasové, je správné uvádět hodinové sazby, nikoli celkový plat – výše přesčasů nemusí být na obou stranách stejná. Je otázkou, jakým způsobem byla hodnocena vytíženost, čímž se ale nechceme vyjadřovat k vytíženosti kolegů v nemocnici. Na záchranné službě je proti nemocnicím zaveden odlišný režim práce (nepřetržitý provoz ve stále stejném počtu, v nemocnicích je provoz v nočních a víkendových hodinách omezený, což z hlediska dodržení dojezdových časů na záchranné službě není možné), navíc v nemocnici lze do určité míry práci plánovat (zvát pacienty na kontroly, sestavit pořadníky čekatelů na operace apod.), na záchranné službě takový režim uplatnit nelze.

Nemůžeme tedy souhlasit s tvrzením, že jsme „přepláceni“ v porovnání s lékaři z nemocnice. Navíc z textu uvedeného v článku lze tušit trend ke zvyšování platů lékařů v nemocnici, což by mohlo být nesprávně interpretováno jako trend k „přeplácení“ nemocničních lékařů (cit.: „Nabízí se tedy otázka, zda nemocnice zvedne lékařům platy? Zatím ne, nemocnice generuje každý měsíc ztrátu deset milionů korun,“). Jsme přesvědčeni, že i lékaři v nemocnici si zaslouží důstojné a spravedlivé ohodnocení za svoji práci. Fakt, že se nemocnice pohybuje v několikamilionové ztrátě jistě nezapříčinili, stejně tak jako my bychom neměli doplácet na skutečnost, že záchranná služba LK hospodaří s kladným výsledkem, a to i po restriktivním snížení rozpočtu ZZS LK pro rok 2013 ze strany současného vedeni Libereckého kraje.

V tomto směru nás znepokojují slova popisující sdělení Vaší náměstkyně Bc. Zuzany Kocumové (cit.: „Chce nechat prověřit celkové hospodaření záchranky a případně hledat rezervy třeba i co do počtu posádek.“), která vnímáme jako prvek destabilizace a nejistoty do budoucnosti. Nastavené pokrytí území kraje výjezdovými základnami a výjezdovými skupinami bylo nejen odsouhlaseno Radou Libereckého kraje, ale zejména odráží potřeby jeho obyvatel v zajištění dostupnosti záchranné služby. Je třeba připomenout, že záchranná služba do určité míry „zastupuje“ i lékařské pohotovostní služby praktických lékařů, jejichž systematické poskytování bylo ukončeno před několika lety (např. zajišťováním prohlídek těl zemřelých, nízkoprahovými výjezdy apod.). Stejně tak se domníváme, že během schůzky s Vámi zmíněné v úvodu zazněl Váš příslib, že nedojde k omezení v poskytování záchranné služby na území Libereckého kraje. Záměr omezení počtu výjezdových skupin jistě nemůže být prvkem přispívajícím ke stabilizaci personální základny nejen v rovině lékařů. Nadto je stále nejistý osud výjezdové skupiny rychlé lékařské pomoci v Doksech, který je závislý na finančních zdrojích. Opodstatněnost této výjezdové skupiny v celoročním provozu se během posledních měsíců mnohokrát potvrdila a její „neudržení“ v dlouhodobém horizontu by mohlo ohrozit dostupnost záchranné služby definovanou zákonem.

Osobně se nás dotýká tvrzení „Myslím, že je tady obrovská disproporce, která vytahuje ty kvalitní lidi zbytečně ven z nemocnic", které rozhořčeně vnímáme jako jisté znevážení práce na záchranné službě, kde by (s nadsázkou) mohlo postačovat zaměstnávání nekvalifikovaných resp. nekvalitních lidí a ti kvalitní by nebyli vytahováni ven z nemocnic z tak zbytečného důvodu, jakým je práce lékaře záchranné služby. Rádi bychom věřili, že jde pouze o velmi nešťastnou formulaci.

Přes všechny „nevýhody“, které jsou výše uvedeny, je pro nás práce na záchranné službě zajímavá, smysluplná a naplňující a snažíme se ji vykonávat co nejlépe, jsme si vědomi závažnosti i náročnosti úkolů, jejichž řešení vyžaduje poskytování přednemocniční neodkladné péče. Díky stabilnímu finančnímu ohodnocení, spravedlivě nastavenému systému osobních příplatků, určitým výhodám pramenícím ze směnného pracovního provozu a jistě i díky akreditaci, kterou liberecká záchranná služba získala pro uskutečňování vzdělávacího oboru urgentní medicína, a v poslední době rozvinutému systému prohlubování kvalifikace a

postgraduálního vzdělávání se počet lékařů na liberecké záchrance nejen stabilizoval, ale práce zde se stala atraktivní i pro nové kolegy. V období letošního roku byli přijati čtyři noví lékaři na pracovní úvazek a pět lékařů na dohodu o pracovní činnosti, tč. jsou v jednání další dvě lékařky na dohodu o pracovní činnosti a jedna na částečný pracovní úvazek. Věříme, že nastavený trend bude pokračovat a jsme přesvědčeni, že jej lze prezentovat jako pozitivní odraz personální politiky a koncepce ZZS LK.

Vážený pane hejtmane,

věříme, že chápete naše rozpoložení a nejistotu pramenící z obav vyvolaných některými tvrzeními uvedenými ve zmíněném článku. Jsme pevně přesvědčeni, že s námi sdílíte názor, že dobře fungující a trvale se rozvíjející záchranná služba je nejen zásadním přínosem pro obyvatele kraje ale i jeho vizitkou. Velice Vás tedy prosíme o vysvětlení některých tvrzení resp. jejich uvedení na pravou míru popř. sjednání takové nápravy. Aby bylo toto narovnání nejasností a nepřesností přístupné i veřejnosti, která byla v určitých směrech uvedena v omyl zejm. porovnáním platů v neporovnatelných veličinách i jistým zavádějícím ohodnocením práce lékařů záchranné služby, prosíme o zveřejnění Vašeho vyjádření stejnou cestou, jakou byly zveřejněny právě tyto zavádějící formulace. Nechceme být veřejností vnímáni jako ti, kteří jsou přepláceni na úkor kolegů v nemocnici, navíc přepláceni za nekvalifikovanou práci. Věříme, že také dokážete zastavit nekompetentní kroky a výpady proti současnému vedení ZZS LK. K urovnání napjaté situace určitě nepřispívá fakt, že ZZS LK je neustále účelově kontrolována a vedení kraje je ochotno utratit stovky tisíc korun za audit na jedné straně - a přitom stejné peníze by bylo možné použít na dokončení akreditace ZZS LK nebo tyto peníze poskytnout na pořízení vybavení do sanitních vozidel. Je to snad dáno tím, že úředníci Krajského úřadu nedokážou posoudit chod krajem zřizované příspěvkové organizace? To vše za podmínek, kdy záchranka musí šetřit a přitom zajistit kvalitu a dostupnost poskytované přednemocniční péče.

Ukončení nekompetentních kroků ze strany Vaší statutární náměstkyně vůči ZZS LK a jejímu vedení může zabránit reakci významné části zaměstnanců, kteří ztrácí motivaci pracovat v takových podmínkách. Věříme, že je v zájmu současného vedení Libereckého kraje nehrotit situaci a nedestruovat fungující příspěvkovou organizaci, kterou ZZS LK bezesporu je.

S přáním hezkého dne
za lékaře ZZS LK
MUDr. Klára Valentová, předsedkyně SČL-LOK při ZZS LK.