Skončí-li nájem, je povinností nájemce odevzdat byt pronajímateli. Přestože se tento závěrečný krok může na první pohled zdát jako relativně nepodstatný, v řadě případů je nedůslednost obou smluvních stran při odevzdání bytu příčinou vzájemných sporů. Jak je třeba při odevzdání bytu postupovat, abyste si ušetřili problémy?
Nájemce je povinen pronajímateli odevzdat byt v den, kdy nájem skončí. „Pokud se tak nestane, má pronajímatel právo na úhradu nájemného až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá,“ upozorňuje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu. Nájemce musí odevzdat byt pronajímateli ve stavu, v jakém jej převzal. To se netýká opotřebení způsobeného běžným užíváním, ani vad, které je povinen odstranit sám pronajímatel. Ten tudíž nemůže odmítnout převzít byt například pouze z důvodu, že není čerstvě vymalován nebo že nefunguje zdroj vytápění, jehož výměnu je povinen zajistit on sám.
Pokud nájemce provedl v bytě se souhlasem pronajímatele změny, musí uvést byt do původního stavu, pouze pokud se k tomu zavázal. To znamená, že pokud nájemce například se souhlasem pronajímatele v rámci rekonstrukce bytového jádra spojil WC a koupelnu, není povinen obě místnosti opět oddělit. Pokud nájemce provedl v bytě změny bez souhlasu pronajímatele, je naopak povinen byt do původního stavu uvést. Výjimkou je situace, kdy pronajímatel souhlasí s převzetím bytu v upraveném stavu.
„Stává se také, že nájemce provede v bytě změny, které pronajímatel neodsouhlasil, a které ve výsledku snížily hodnotu bytu. Pak má pronajímatel právo na náhradu škody, a to i v případě, že po skončení nájmu netrval na uvedení bytu do původního stavu. Smluvní strany si samozřejmě mohou vzájemná práva a povinnosti přesněji upravit dohodou,“ vysvětluje Lukáš Zelený.
Pokud nájemce vybavil byt předměty nebo zařízeními, které jsou upevněné ve zdech, podlaze nebo stropu a nelze je odstranit bez nepřiměřeného snížení hodnoty nebo poškození bytu (například pokud byt vybavil novým etážovým topením), platí, že se tato zařízení stávají vlastnictvím majitele bytu, a to již okamžikem jejich zabudování. Pokud nájemce zabudoval zařízení se souhlasem pronajímatele, má právo požadovat od něj odpovídající náhradu.
„Přestože zákon nikomu neukládá povinnost sepisovat o vrácení bytu písemný protokol, rozhodně to doporučujeme. Přesvědčte se zejména o tom, že byt odevzdáváte oprávněné osobě. Zkontrolujte, kdo je aktuálním vlastníkem bytu a zda osoba fakticky přebírající byt má k takovému jednání oprávnění. Tím může být zejména písemná plná moc. Protokol o odevzdání bytu by měl obsahovat popis stavu, v jakém se byt odevzdává, údaje o stavech měřičů elektrické energie, vody a plynu, pokud jsou instalovány, a seznam odevzdávaného vybavení bytu a popis jeho stavu,“ uvádí Zelený.
Byt je ve smyslu zákona odevzdán, pokud pronajímatel převzal od bývalého nájemce klíče a pokud mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Byt se tedy má za odevzdaný i v případě, že ho nájemce pronajímateli osobně nepředá. Stačí, pokud zanechá byt prázdný, ukončí a vypořádá závazky ze smluv o dodávce energií a klíče od bytu zanechá v poštovní schránce pronajímatele.
Může se stát, že v bytě zůstanou věci nájemce nebo členů jeho domácnosti. Pokud se nejedná o věci, které nájemce zjevně opustil, má pronajímatel ze zákona povinnost se o tyto věci postarat. To znamená zpravidla je vhodně uschovat. Pokud si nájemce ani přes výzvu pronajímatele ani v přiměřené poskytnuté lhůtě tyto věci nepřevezme, má pronajímatel právo tyto věci po předchozím upozornění nájemce prodat.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
