U policie je čtyři roky, okrskářem polovinu. Mladý policista Jan Šír má na starosti část města od nádraží až po Hanychov. Komunikuje s místními lidmi, obchodníky a institucemi, díky jeho mravenčí práci policisté přesně ví, co na ně kde může čekat. Za to nyní získal ocenění, stal se Okrskářem roku Libereckého kraje.
Zúčastnil jste se poprvé soutěže o Okrskáře roku?
Je to už podruhé. Minulý rok jsem skončil na jedenáctém místě a těsně mi unikl postup mezi finálovou desítku. Letos už jsem se připravil lépea dopadlo to vítězstvím.
Jak se tedy na takovou soutěž připravujete?
Průběžně celý rok. Soutěž byla vyhlášena od začátku roku. Práce je průběžná a obsahuje jak pochůzky v okrsku, tak získávání informací od právnických i fyzických osob, různých subjektů, nebo třeba kde se nachází kamerové systémy. Z toho pak vzniká karta okrsku.
Anketa, do které se zapojují policisté z celého Libereckého kraje. Na začátku jich je přes třicet, odborná porota pak vybere desítku finalistů a z nich posléze vítěze. Letos se konal pátý ročník.
Jak je to s prevencí, chodíte třeba do škol?
Chodíme do základních škol, s kolegyní dětem přednášíme o Besipu, o drogách nebo veřejném pořádku, ale i šikaně a kyberšikaně. Děláme i akce, že jsme dětem přinesli ukázat zbraně, které máme k dispozici, taktické vesty, helmy. Je to přednáška na asi tři hodiny, kdy si to děti mohou vyzkoušet. Ukážeme tak dětem, že se nás nemusí bát. Z vlastní zkušenosti vím, že když dítě uvidí uniformu, tak strne. Tohle pomáháme odbourávat. Jednou jsme se oblékli do oblečení, které nosí pořádkové jednotky a děti po nás mohli házet petláhve s vodou, to se jim hodně líbilo.
Činnost okrskáře spočívá i v tom, že zmapujete okrsek, což pak pomáhá při větších zásazích, je to tak?
Spolupracuji třeba s arénou, v kartě okrsku máme plány, kdyby se nedejbože stalo, že tam bude nějaký problém, tak aby mohly prvosledové hlídky vstoupit do objektu a už budou vědět, kde se co nachází. Kdyby tam například byl aktivní střelec nebo útočník. Je to vlastně takové shromažďování informací, které se pak využije ve službě.
Máte nějaký konkrétní případ, kdy jste vaše znalosti využil?
Vzpomínám si na případ, kdy se kvůli nahlášené bombě evakuovali tři ubytovny. Je to v mém okrsku a na místě jsem tak dělal dosah všem jednotkám. Díky tomu, že jsem měl zpracovaný okrsek, kde mám kontakty na správce, jsme majitele do deseti minut nakontaktovali, přijeli na místo, udělala se prohlídka s psovodem a šlo to všechno velmi rychle. Pokud bych byl bez karty okrsku, nevím, kde bych tak najednou potřebné informace hledal.
Co je největší problém ve vašem okrsku?
Můj názor je subjektivní. Pracuji u policie a vidím jen to špatné. V lokalitě nebydlím, jen pracuji, ale když se bavím se starousedlíky, velký problém dělají ubytovny. Cizinci u nás jsou a ne vždy to jsou slušní lidé. Navíc je s nimi složitá domluva. Neumí česky ani anglicky a já zase neumím žádný východní jazyk, rusky dám pár slovíček. Jsou zvyklí ze své země chovat se jinak a když se třeba trochu opijí na ubytovně, už na sebe tahají nože. Za dobu, co jsem u policie jsem nezažil, že by Čech napadl nožem jiného Čecha, jsou to cizinci na ubytovnách a v 99 procentech jsou pod vlivem alkoholu nebo omamné látky.
