Bílí Tygři vstoupili do závěrečné fáze přípravy před letošním play-off. Na ledě nechyběl ani kapitán Radim Šimek, který v Liberci prodloužil smlouvu a zůstane pod Ještědem minimálně do roku 2030. V prvním rozhovoru po podpisu mluvil například o zákulisí těchto jednání, skladbě mužstva, ale vrátil se třeba i k únorové olympiádě, jejíž byl součástí.
Jak se těšíš na čtvrtfinálovou sérii s Karlovými Vary?
Hodně, protože teď byla dlouhá pauza. Naštěstí do toho vlezlo soustředění ve Vrchlabí, takže jsme mohli vyjet jinam a netrénovat jen v Liberci. Všichni se těšíme, až to v pátek začne.
Jednalo se o příjemné vyplnění období bez utkání?
Pro mě osobně by bylo lepší mít volno jen týden a hned pak hrát. Když je těch týdnů víc, tak to pak může být i trochu nevýhoda.
Co od Západočechů jako protivníka čekat?
Myslím si, že to bude nepříjemný soupeř. Nebudou to podle mě zápasy o hodně gólech. Na obou stranách jsou výborní gólmani. Bude záležet na maličkostech a hokej bude taky trochu jiný kvůli tomu, že mají malé hřiště. Všichni se těšíme, proto jsme tady makali a bojovali 52 kol.
Oba týmy hrají podobný, energický hokej. Bude to hodně o bruslení a soubojích. Dali jsme si spolu už ten back-to-back zápas před olympijskou přestávkou a viděli jsme, že se hrál play-off hokej už tam. Očekávám tuhou bitvu.
Po základní části jste skončili třetí. Jak velký podíl na tom má asistent trenéra David Kočí?
Vidíme to v oslabení. Kdybychom si to nezkazili doma s Olomoucí, tak by byla ta procenta ještě jinde. A to jsme loni byli na spodku tabulky. Oslabení se nám zlepšila. Nepodařilo se nám to v přesilovce, ale v oslabení to je vidět. David Kočí má systém, kterému věří. My se v zápasech snažíme donutit soupeře, aby on reagoval na nás a nebylo to tak, že se my přizpůsobujeme jemu. Když máme mítinky, tak nám třeba ukáže některé soupeřovy signály, jinak se ale držíme striktně našeho systému, který chceme hrát.
Bílí Tygři díky tomuto umístění postoupili přímo do čtvrtfinále po pěti letech. Cítíš, že je v týmu ideální mix zkušeností a zároveň kvality?
Určitě ano. I naši mladí hráči, ať už je to Tomáš Galvas, Servác Petrovský nebo Filip Jansa, letos udělali neskutečný pokrok. Už jen bránit je na tréninku je kolikrát horší, než hrát zápasy. Ti kluci jsou fakt našlapaní. Trenéři a Michal Birner podle mě sestavili tým charakterově hodně dobře. Některé týmy to třeba budou chtít hrát víc na dovednosti a hokejovost, ale my na zodpovědnost, urputnost. Věřím, že s námi v play-off nikdo nebude chtít hrát.
Jsi před počátkem play-off zdravotně v pořádku?
Poslední zápas základní části jsem nehrál, protože jsem blbě zblokoval střelu rukou a nebylo to vůbec příjemné. Mám za sebou ale soustředění ve Vrchlabí a pondělní trénink budu na Karlovy Vary stoprocentně připravený.
Radim Šimek na tréninku
V Liberci jsi prodloužil smlouvu až do roku 2030. Co to pro tebe znamená?
Jsem rád, že vím, co se mnou bude další čtyři roky. Těší mě, že jsme se v Liberci domluvili. Nikde jinde bych už ani hrát nechtěl. Buď bych skončil s hokejem úplně, nebo bych hrál jen tady. Jsem rád, že se to prodloužilo. Letos jsme začali novou kapitolu a ukázalo se to tak, že jsme po základní části skončili třetí. Teď doufám, že se nám tvrdé úsilí a práce vrátí a vygraduje to v play-off.
Pondělí, 16. března 2026, 14:43
Libereckým Bílým Tygrům se podařil klíčový podpis. Novou smlouvu s klubem uzavřel kapitán a lídr týmu Radim Šimek. Pod Ještědem by měl hrát až do roku 2030.
Jaké jsou tvé ambice pro tyto následující roky?
Nejlepší by byl samotný vrchol, ale chtěl bych podávat dobré výkony a prezentovat se poctivou každodenní prací. Aby s námi byli fanoušci spokojení a chodili na nás rádi.
Čím byste toho chtěli dosáhnout?
Letos jsme tu nastavili určitou kulturu týmu a dřeme jako koně. Je to vidět na trénincích, kde makáme. Takhle se budeme chtít prezentovat i nadále. Věřím, že tomu tak v následujících letech bude.
Sportovní ředitel Bílých Tygrů Michal Birner říkal, že jednání s tebou byla velmi rychlá…
Zhruba třetí den po mém návratu z olympiády si mě vzal stranou a říkal, že by mě chtěl prodloužit. A kdybych měl Liberec opustit, tak bych už raději skončil úplně. Nechtěl bych nikam stěhovat rodinu. Jsem ohromně rád, že se to povedlo, byla oceněna moje práce a můžu tu zůstat až do roku 2030. V Liberci jsem spokojený jak se zázemím, tak s financemi, takže ani nebylo nic třeba měnit. Pouze se dodatkem prodloužila ta stávající smlouva.
Jak zpětně vnímáš počínání národního týmu na olympiádě, jehož jsi byl součástí?
Ještě jsem to pořádně nespolknul. Na sociálních sítích na mě někdy vypadne ta moje šance v prodloužení. Furt mě to štve, protože jsem to měl na hokejce a mohl jsem být za boha. Gól jsem nedal, bohužel se tak stalo, ale život jde dál.
Byla střela prvním řešením, které jsi zvažoval?
Jejich gólman si mě dobře vybruslil a dobře mi zmenšil úhel. Jack Hughes dal potom Kanadě ze stejné pozice gól mezi nohy, kam jsem mířil i já. V mém případě už ani nešlo moc kam jinam střílet. Pak jsem si říkal, jestli jsem to třeba neměl víc potáhnout doleva, ale když jsem koukal na opakovaný záznam, tak mě zase křižoval McDavid, který by mi puk vypíchl. Gól jsem nedal, ale v tu chvíli jsem zvolil asi nejlepší možnost.
Na druhou stranu sis mohl svým působením v Miláně mohl pro sebe ověřit, že dokážeš stále hrát i proti takové konkurenci…
Jel jsem tam s tím, že třeba ani nebudu hrát a budu osmý obránce. Myslím si, že s Hroňasem (Filip Hronek, pozn. red.) jsme vytvořili dobrou dvojici a v každém zápase jsme podali maximum toho, co v nás bylo. Bohužel to na Kanadu v čtvrtfinále nestačilo, ale měli jsme zahrát lépe zápasy v základní skupině.
Co vás dalo před utkáním s Kanadou dohromady, že jste dokázali odvést takový výkon?
Pomohl proslov Radima Rulíka s Markem Židlickým v kabině po zápase s Dány. Myslím si, že si tam každý uvědomil, proč jsme tam na té olympiádě byli. Že to nebylo za ta jména na zádech, ale za ten znak, co jsme měli vepředu. Každý si to uvědomil, a to podle mě sehrálo největší roli.
Dokážeš si představit, že bys startoval i na květnovém mistrovství, třeba i v jednom páru s Tomášem Galvasem?
Bylo by to hezké. Člověk stárne a moc šancí už nebude. Bude záležet na zdraví, jak daleko dojdeme… Když mi zavolají, jestli pojedu, tak bych jel rád.
Baví tě mu dělat určitého mentora při jeho vývoji?
Snažím se, ale on je tak svůj, že už má hlavu nastavenou a ví, co chce. Někdy se zeptá, jak to třeba v Americe chodí, tak se mu na to snažím odpovědět. Možná dobře pro něj, že je takhle svůj. Někdy mi přijde, že hráči jako on, kteří nemají moc nervů, toho v kariéře nejvíc dosáhnou.
Myslíš si, že ho jednou uvidíme i v NHL?
Ale ano. Třeba Florida se už zase vrátila do let, kdy se to staví na velkých becích. Když se ale podíváte třeba na Quinna Hughese, tak to bude podobná postava jako Galus. Má výborný pohyb. A takoví štírci se i blbě trefují. Věřím, že když dostane šanci, tak ji chytne za pačesy.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?