So 5. 9. 2026Boris
Z kraje

Nenápadná květina je pro krkonošskou přírodu velkým rizikem, invazivní druh vytlačuje další rostliny

DDenisaAlbaniova2 minuty čtení8. 8. 2019, 10:42
Ilustrační foto
Ilustrační foto · Foto: pixabay.com

Řeč je o lupině mnoholisté neboli vlčím bobu. Na pohled krásná květina, radost pohledět, že? Jenže ačkoli vypadá bezbranně, pro jiné rostlinné zejména luční druhy je velkým nebezpečím. Zatímco vlčí bob se roste jak houby po dešti, jiné původní druhy vytlačuje.

Sice vlčí bob vypadá, jako by do Krkonoš patřil, jenže nepatří. „Lupina se šíří do okolí ze zahrádek, kde se pěstuje jako okrasná rostlina. V přírodě je tato rostlina bezskrupulózním dravcem s velice efektivním způsobem rozmnožování. Velmi snadno vytlačí z nově zabraného území ostatní druhy rostlin,“ upozorňuje za KRNAP Hana Šimonová.

A právě proto je pro původní druhy rostlin rizikem. Takhle květinka totiž není žádná kamarádka. Produkuje vysoké množství semen a prostranství, kde se ujme, rychle zarůstá hustým porostem. A na krkonošských loukách se bohužel postupně víc a víc rozšiřuje. „Je důležité si uvědomit, že pokud bude vlčí bob přibývat, budou ubývat ostatní rostlinné druhy a o domov tak přijde i celá řada druhů hmyzů a dalších živočichů,“ komentuje Šimonová.

Lupinu navíc není možné ani využít na senoseč a pastvu, protože je ke všemu celá jedovatá. Ovci by stačilo spást 100 gramů semen nebo půl kila natě a měla by zaděláno na pořádný problém. Sami pracovníci Správy KRNAPu ale nedokážou posekat všechny lupiny. Proto se Správa obrací na vlastníky a hospodáře. „Včasná seč omezí další šíření lupiny. Lupinu je třeba sekat nejdéle v době, kdy začne kvést, aby nemohla vytvořit semena,“ informuje pracovnice Správy.

Pomoci můžete i monitoringem. Správa národního parku totiž ocení i informace o tom, kde všude v Krkonoších se lupina a další invazivní druhy vyskytují. Líbí se vám tahle kytička? No tak tuhle si výjimečně můžete na výletě natrhat, co hrdlo ráčí! Klidně celý puget. „Pomůžete tak krkonošské flóře. Pozor ale na již odkvetlou lupinu se zralými semeny, abyste ještě nepodpořili její šíření,“ dodává Šimonová.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Každých 43 sekund zemře člověk v důsledku sebevraždy. Jak mluvit s člověkem v krizi?Společnost

Každých 43 sekund zemře člověk v důsledku sebevraždy. Jak mluvit s člověkem v krizi?

Každých 43 sekund zemře někde na světě člověk v důsledku sebevraždy. Každý rok tak zemře více než 720 000 lidí a mezi lidmi ve věku 15 až 29 let jde o třetí nejčastější příčinu úmrtí. Září proto přináší nejen připomínku Světového dne prevence sebevražd, ale především příležitost mluvit o tom, co může pomoci. Připomeňte si, jak nabídnout podporu a proč je důležité o sebevraždě mluvit otevřeně.

Protonové centrum myslí při léčbě rakoviny i na pocity pacientůZdraví

Protonové centrum myslí při léčbě rakoviny i na pocity pacientů

Diagnóza rakoviny nepřináší jen obavy o zdraví. Pro mnoho pacientů začíná kolotoč vyšetření, telefonátů, termínů a nejistoty. Často nevědí, co bude následovat, kam se obrátit nebo kdo jim pomůže se v celé situaci zorientovat.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook