Mravenečníci patří u návštěvníků mezi velmi populární zvířata. A co teprve nyní, když se ve výběhu prochází samice s mládětem na ocase. Tam drobek zůstane až rok, kdy už bude vážit skoro jako jeho matka. Jak se mláděti daří a co ho čeká nám přiblížila mluvčí Zoologické zahrady Liberec Barbara Tesařová.s
Co před lety stálo za nápadem pustit se do chovu mravenečníků?
Každý rok se snažíme pro návštěvníky přichystat nějaké překvapení, nějakou novinku. Ať už je to nový živočišný druh v naší kolekci chovaných zvířat nebo třeba nová stavba, vyhlídka. V roce 2017 se nám po plánovaném transportu vlků arktických uvolnily dva výběhy, jejichž součástí je ji vyhřívaná vnitřní ubikace. Expozice tudíž byla vhodná i pro teplomilné druhy. Po dohodě s koordinátorem chovu volba padla právě na mravenečníka velkého, který se řadí mezi zranitelné druhy a ve volné přírodě čelí hrozbě vyhubení. Navíc se řadí mezi návštěvnicky atraktivní a populární zvířata.
Jak se má aktuálně mládě k světu?
Matka, přestože je prvorodička a neměla s odchovem žádné předchozí zkušenosti, se o mládě stará naprosto bezvadně, takže malý mravenečník krásně prospívá a roste téměř před očima.
Jak vypadá takový běžný den u mravenečníků?
Ve volné přírodě tráví mravenečník většinu času odpočinkem a hledáním potravy, kterou tvoří hmyz, převážně mravenci a termiti. Pro jejich úspěšný lov má na těle vyvinuto hned několik přizpůsobení. Jedná se zejména o výborný čich, až 60 cm dlouhý jazyk s lepkavými slinami, kterým lovení potravy rychle kmitá, a silné drápy sloužící k rozbíjení tvrdých termitišť.
Zajímavostí je, že mravenečník nikdy nevyžere celé hnízdo naráz, ale během dne si jich obejde několik. V zoologických zahradách tráví mravenečníci čas průzkumem svého výběhu a odpočinkem. Během spánku se stočí do klubíčka a tělo si přikrývají svým dlouhým huňatým ocasem.
Čtvrtek, 12. března 2020, 09:09
Páru mravenečníka velkého se v liberecké zoo podařilo přivést na svět historický první mládě. To se má dle informací k světu a postupně přibývá na váze.
Změnilo mládě nějak přístup ošetřovatelů k péči o mravenečníky?
Víceméně nezměnilo. U nás probíhá chov většiny druhů zvířat bezkontaktně, tzn. že do přímého kontaktu s chovanými jedinci nepřijdou většinou ani sami ošetřovatelé. To platí i u odchovů, do kterých se až na zcela výjimečné případy snažíme nijak nezasahovat. To nejlepší, co mohou chovatelé v tuto chvíli pro mravenečnici a její mládě udělat, je dopřát jim dostatek kvalitní potravy a co nejvíce klidu.
Dostane mládě nějaké jméno?
Mravenečník jméno od svých ošetřovatelů dostane, ale to bude sloužit především pro potřeby lepší orientace v evropské či světové databázi zvířat mapující celkovou populaci jednotlivých druhů v zoologických zahradách. Je to již několik let, kdy jsme ustoupili od pořádání křtin mláďat a polidšťování chovaných jedinců.
Snažíme se veřejnosti prezentovat živočišné druhy a jejich problematiku jako celek a prezentace jednotlivých zvířecích jedinců s lidskými jmény pohled veřejnosti na celý taxon zkresluje. Laická veřejnost pak často vnímá chované jedince více jako ochočené domácí mazlíčky než jako zástupce volně žijících ohrožených druhů, jejichž přežití mnohdy záleží právě na koordinovaném chovu a nezištné spolupráci zoologických zahrad.
Už je známé pohlaví narozeného mravenečníka?
Protože se chovatelé a zoologové snaží matku s mládětem nestresovat a dopřát jim co nejvíce klidu, pohlaví mláděte pro nás zatím stále zůstává tajemstvím.
Zůstane mládě v budoucnu v Liberci nebo ho čeká stěhování?
To bude záležet především na evropském koordinátorovi chovu mravenečníků velkých. S největší pravděpodobností ale v Liberci nezůstane a po dosažení pohlavní dospělosti bude za účelem posílení chovu převezen do jiné zoologické zahrady. Navíc mravenečníci jsou samotářská zvířata, která žijí až na dobu páření osamoceně a v zoologických zahradách jsou proto většinou chováni odděleně. Pokud by malý mravenečník u nás měl zůstat, museli bychom mu zajistit nový samostatný výběh.
Bude ZOO v chovu pokračovat?
To záleží na mnoha okolnostech. Pokud ale zdravotní stav našeho chovného páru a koordinátor chovu dovolí, o další mláďata se určitě pokusíme.
Mládě se „vozí“ na zádech až rok, kolik v té době váží?
Dospělý mravenečník váží přibližně 40 až 50 kilogramů a roční mládě pouze o něco méně. Podle slov našeho zoologa se tak může snadno stát, že za rok uvidí návštěvníci zoo kuriozní situaci – mravenečníka a na něm ještě jednoho velkého mravenečníka. Bude se jednat o mládě, které „přemluvilo“ matku, aby ho ještě svezla.
Mravenečníci se živí mravenci a termity, jak tedy probíhá jejich krmení?
Krmit je v zoo výhradně termity a mravenci by bylo samozřejmě téměř nemožné. Naštěstí už existují speciální krmné směsi, takové kaše, které po výživové stránce obsahují pro mravenečníky všechny potřebné látky. Mravenečníkům chutnají a perfektně po nich prospívají.
Foto Zoo Liberec
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
