Nový rozměr dali reflexním prvkům na oděvech odborníci z katedry technologií a struktur Fakulty textilní TUL. Přišli s unikátním řešením, a tou je nová 3D tkanina, díky které je možné vetkat luminiscenční nebo reflexní nitě přímo do látky.
Bezpečnostní reflexní prvky, které se umisťují na oděvy, mají omezenou životnost nebo omezují komfort během nošení. „Běžně se nejprve připraví podkladová textilie a na tu se nalepí, navaří nebo se k ní přišijí bezpečnostní prvky. My je umíme vetkat přímo do základní vrstvy,“ uvedla Brigita Kolčavová Sirková, vedoucí katedry technologií a struktur FT TUL.
Velkým bonusem je při použití této metody vyšší životnost reflexních prvků. „Neseperou se, neloupají se a neodpadnou,“ uvedl v tiskové zprávě Radek Pirkl, mluvčí TUL. „Navíc luminiscenční nitě nebo retroreflexní nitě s mikroperlemi na povrchu umíme vetkat přesně tam, kam potřebujeme. Můžeme z nich vytvořit libovolný vzor, omezeni jsme jen vlastní fantazií,“ doplnila Kolčavová Sirková.
Nové řešení je tak pro oděvy s reflexními prvky revolucí nejen ve funkčnosti, ale i z hlediska designu. „Například sportovní oděvy pro děti mohou mít moderní nebo veselejší vzory, které zároveň zvyšují jejich bezpečnost na silnicích. Využít tento potenciál mohou designéři i při návrhu tašek, kabelek nebo jiných doplňků, kde by klasické našité či lepené reflexní prvky působily rušivě nebo nevzhledně,“ uvedl Pirkl.
Katedra pracuje také například na neprůstřelných vestách či vytváří repliky historických rouch. Lidstvo zná 3D tkaniny již dlouhé věky, stroje na tkaní se však stále vyvíjí a posouvají kupředu, stejně jako materiály. „Současné technologie, v tomto případě tkací stroje s elektronickými žakárskými prošlupními mechanismy, a technická vlákna s přidanou hodnotou posouvají dosažené výsledky dál,“ dodal mluvčí univerzity.
Tato moderní technologie umožňuje specialistům z katedry kromě 3D textilií z retroreflexních nebo luminiscenčních vrstev pracovat na mnoha dalších 3D projektech, jako třeba na 3D tkaných výztužích pro neprůstřelné vesty. „Kombinují 3D tkané struktury se speciálními vysoce pevnostními para-aramidovými vlákny – kevlarem. Dále jsou to obecně další 3D výztuže z čediče, skla, uhlíku nebo přírodních materiálů kopřivy a lnu určené pro kompozity nebo i 3D struktury pro medicínské aplikace – za pozornost stojí např. maloprůměrové cévy o průměru 1–2 mm nebo šlachy,“ vysvětlil Pirkl.
Technologii použili odborníci také ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd ČR a Pražským hradem při tkaní repliky královského roucha, které bylo nalezeno v kryptě královské hrobky v katedrále sv. Víta.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
