sobota 27. listopadu 2021 Xenie

Vláda by ve středu měla jednat o dávce mimořádné okamžité pomoci kvůli energiím

Vláda bude ve středu stanovovat podmínky pro dávku mimořádné okamžité pomoci v souvislosti se zdražováním energií a krachem některých dodavatelů. Pomoc by měla státní rozpočet přijít na dvě miliardy korun. V současnosti se týká 250 tisíc lidí a podle ministerstva práce a sociálních věcí to bude zhruba o 200 tisíc lidí více. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekla ministryně financí Alena Schillerová.

Podle kandidáta na ministra financí v připravované vládě koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury bude problém se zpracováním takového množství žádostí, prověřením situace žadatelů, lidé by se tak nemuseli peněz dočkat dostatečně rychle. "I kdyby vláda změnila normativy na mimořádnou okamžitou pomoc, tak sociální správa je schopná administrovat 30 tisíc dávek měsíčně," upozornil.

Dávka mimořádné okamžité pomoci patří mezi dávky hmotné nouze. Posuzuje se u ní příjem žadatele i ostatních členů rodiny i majetek, dostanou ji jen lidé ve vážné tísni. V době uzávěr za covidové epidemie přitom ministerstvo práce podmínky pro vyplacení mimořádné pomoci zmírnilo. Úřady majetek neposuzovaly, hodnotil se jen aktuální příjem.

Podle Stanjury situaci neřeší ani zastropování záloh na energie, který stanovil Energetický regulační úřad (ERÚ) na návrh ministerstva průmyslu a obchodu. „Zálohou neřešíte vůbec nic, jen ten problém odkládáte," uvedl. Řešením by podle něj například byla půjčka nebo dotace lidem přes dodavatele poslední instance (DPI). Do režimu dodavatele poslední instance se dostali bývalí klienti společnosti Bohemia Energy, která ukončila činnost v polovině října, ale i dalších menších dodavatelů. V režimu DPI skončilo na 900 tisíc odběratelů. Přebírají je pak jiné společnosti, tzv. dodavatelé poslední instance, a řadě lidí kvůli tomu násobně stouply zálohy za energie.

Schillerová by chtěla na vládě také probrat, zda v tomto případě neselhal ERÚ v kontrolní činnosti. K možným personálním změnám uvedla, že je navrhuje ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). "Ještě nejsme ve fázi hledání viníků, protože nemáme zatím vyřešenou pomoc lidem. Odpovědnost má vláda u moci, ministerstvo průmyslu a ERÚ. Odpovědnost je také těch, co nedodrželi smlouvy," uvedl Stanjura.

Vedení úřadu podle předsedy Rady ERÚ Stanislava Trávníčka necítí vinu za současnou situaci. Rezignovat nyní proto nehodlá. "Ani já ani rada necítíme žádnou vinu za současnou situaci. My se prostě musíme bavit o tom, co má ERÚ za kompetence, resp. co nemá. Regulační úřady tady rozhodně nebyly zřízeny proto, aby se zabývaly strategiemi jednotlivých obchodníků na trzích. My na to nemáme vůbec žádné páky," řekl. Podle něho ERÚ reguluje sektor energetiky, kde není možná konkurence. "Tam stanovujeme regulované ceny. Zbytek, což jsou obchod a výroba, tam žádné kompetence nemáme a obchodníci nemají žádné povinnosti," sdělil. Analýza příčin nynější situace by měla být hotová do půl roku, dodal.

Investor, analytik a minoritní akcionář energetické společnosti ČEZ Michal Šnobr v pořadu řekl, že v ČR není platforma, a to politická ani na úrovni úřadů, která by současnou situaci a problémy dokázala řešit. Podle něj to není ani ministerstvo průmyslu a obchodu ani ERÚ. "Chyba je v zákonech, ale to se nevyřeší ze dne na den," řekl doslova. Zákony podle něj proto bude nezbytné změnit.

Ohodnoť článek

Autoři | Foto pixabay.com

Štítky ČR, vláda, energie, sociální, správa, peníze

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.