pondělí 18. listopadu 2019 Romana

Wolkerák je skvělá stavba a celé město propojuje příroda, myslí si o Liberci architekt Osamu Okamura

Každé město tvoří lidé, ale jasnou podobu mu dává i architektura. Ta navíc ovlivňuje nejen vzhled, ale i samotné fungování města, a to i Liberce. Jaké je město pod Ještědem z pohledu architektury a jaké jsou jeho nedostatky, jsme probírali s děkanem Fakulty umění a architektury Osamu Okamurou.

Jaký je vlastně úděl české architektury? Zaměřuje se spíše na obnovu současných objektů nebo na výstavbu zcela nových budov?
V Česku je většina staveb v podstatě historická, protože zde neproběhly žádné velké války, které by je ve velkém zničily. Současně ale není ekonomika tak silná, abychom si mohli dovolit historicky nedávné stavby bourat, jako například panelové domy. Třeba v Neměcku se do značné míry přestavují, ale to si u nás nemůžeme dovolit. Převážná část naší práce je tak v udržování stávajícího stavebního fondu.

V architektuře se promítá i demografická situace. V mnoha regionech Česka není větší přírůstek obyvatel, z některých měst lidé dokonce odcházejí, to však nemusí znamenat smižování poptávky, současně se totiž zvyšuje požadavek na obytnou plochu. Velkým trendem je totiž i single bydlení. Každý mladý člověk chce vlastní byt. Vliv má ale také transformace společnosti a ekonomiky. Například stěhování průmyslu do jiných regionů zapříčinil vznik mnoha brownfieldů.

Osamu Okamura je architektem a zároveň od letošního února děkanem Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci. V minulosti působil například jako šéfredaktor časopisu ERA21.

Jaký je váš názor na takové nevyužívané objekty, zbourat, nebo zrekonstruovat?
Samozřejmě záleží na kvalitě jednotlivých průmyslových budov, celků nebo lokalit. Často se nachází blízko centra, umožňují tedy vznik intenzivní a vysoce kvalitní smíšené zástavby pro bydlení, práci i odpočinek. Co se týká bourání, nebo rekonstrukce, některé stavby mohou být architektonicky a stavitelsky významné. Důležitá je i ekonomická stránka, protože údržba a úprava takové budovy může být nákladnější než vybudování nové. Jednou z možností je upravit takové stavby i k loftovému bydlení, které je na mnoha místech světa vyhledávané a je alternativou k luxusním příměstským domům. Pokud máme uvažovat ekonomicky a udržitelně, pak právě loftové byty mohou být dobrou cestou. Navíc lidé se v takových bytech mohou kolikrát vyřádit více než v domech. Nevyužívané průmyslové nebo železniční areály mohou pomoci i současnému trendu přinášení přírody zpět do centra měst, jako míst pro rekreaci nebo prvků ekologické stability.

Liberec je plný přírody

Jak vnímáte Liberec z pohledu přírody?
Liberec je velmi propojený s přírodou. Ta je zároveň asi tou největší kvalitou města, z téměř každého místa můžete být za několik minut v přírodě. Také se mi líbí, jak se tu prolíná divoká příroda s kulturní. Například okolí přehrady, kolem které chodím do práce, přetvořené do lesoparku, je krásné. Potkávám tu spoustu běžců, ti jsou vůbec libereckým fenoménem. Běhá se tu všude a to je mi jako běžci také sympatické.

Akorát občas vidím nějaký handicap, třeba jako v případě řeky Nisy. Její potenciál je v podstatě nevyužitý. Hodně měst to mělo podobně jako Liberec, ale postupně se k řece, jako významnému přírodnímu a rekreačnímu prvku vrátilo. Je to atraktivní místo, u kterého se může vybudovat klidé bydlení, místa k posezení, kavárny, cyklostezky, parky i trasy pro pěší. Řeka navíc může město i osvěžovat a zlepšovat tak zdejší mikroklima.

Jak se díváte na propojování historického centra města s moderními stavbami? Například nedaleko liberecké radnice, která je srdcem města, se nachází moderní obchodní centrum.
Určitě je důležité historická centra měst chránit. Například soukromí majitelé kolikrát ani netuší, jak významnou budovu vlastní. Zároveň ale není možné zapomínat na významné památky současné architektury, kterých v Liberci není málo. Už díky tomu, že tady působil například SIAL. Významnou stavbou může být i panelák. Třeba Wolkerák je skvělým příkladem. Takové stavby jsou výjimečné a dnes jsou už zaneseny v učebnicích architektury.

Tvořit nové budovy by mělo být umožněno i nadále, důraz by se ale měl klást na kvalitu. Pokud se něco bourá, mělo by to být nahrazeno vyšší kvalitou. Řada měst se dnes snaží profilovat jako centra současné architektury. Třeba v Litomyšli, jejíž celý zámecký areál je zapsán na seznamu UNESCO, vzniká v posledních dvaceti letech soubor zajímavých staveb od nejlepších českých současných architektů. Podobně je to třeba i v Brně, kde je i fakulta architektury. Podobný, avšak zatím v současnosti spíše nenaplněný, potenciál tak má i Liberec.

Město tvoří hlavně lidi, ne cihly

Nejen Liberec se potýká s vylidňováním centra. Může v tomto ohledu být architektura nějak nápomocná?
Město tvoří hlavně lidi, ne cihly. Když se lidé nebudou chtít potkávat a spolupracovat, město se rozpadne. Architektura takový problém nedokáže vyřešit, ale může sbližování pomoci. Třeba vybudováním příjemných pobytových míst, tím by mohla být třeba náplavka u již zmíněné Nisy.

Například v Kodani pracují na rozšiřování chodníků, protože když jsou úzké, lidé se na nich nechtějí zdržovat. A třeba v Liberci jsou chodníky opravdu hodně úzké, někde dokonce mizí do ztracena. Zajímavostí je, že vedení Kodaně ale rozšiřuje chodníky jen na jedné straně ulice, na té, kam dopadá slunce. Lidé tam mohou sedávat před obchody a kavárnami. Když se lidé potkávají a baví se spolu, tak se město lépe rozvíjí.

Jaký je váš názor na různé občanské iniciativy, které se snaží oživit a obnovit místa, třeba jako v Kině Varšava, vratislavické Zauhlovačce nebo třeba jabloneckých lázních?
Je to samozřejmě skvělé a taky hodně důležité. Právě takové aktivity občanů podstatně doplňují aktivity města, které bývají často zcela logicky zaměřené na široké masy. Vedle toho se lidé s různými specifickými zájmy a hobby organizují do skupin a vytváří něco specifického nebo co ve městě z jejich pohledu chybí. Čím víc takových aktivit, tím je město kulturně bohatší. Takovým aktivitám se věnují lidé, kteří chtějí změnit svět nebo přinejmenším své okolí k lepšímu a to mají s architekty společné.

Štítky Osamu Okamura, architekt, architektura, Liberec, stavba

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.