„Dneska máme skluz,“ vítá mě v kanceláři hejtmana Martina Půty jeho asistentka. A sakra, běží mi v hlavě. Na jaké téma se asi nedostane? Nakonec se ale dostalo na všechna. Mluvili jsme o soudu, kde je nyní malá přestávka, než se kauza přesune k vrchnímu soudu, ale dostalo se i na rekonstrukci Ještědu, která vzbudila hodně vášnivých reakcí a čas nakonec byl i na to, jak se kraj staví ke klimatické změně nebo proč vlastně hejtman nechce být poslancem.
Na začátek bych se rád vrátil k rozsudku ohledně korupce při rekonstrukci kostela sv. Máří Magdalény. Jsou to dva týdny, jak se na to díváte s odstupem?
Přiznám se, že po těch dvou týdnech už to mám v paměti odsunuté do hluboké minulosti. Vzhledem k tomu, že se státní zástupce na místě odvolal, věc se bude nějakou dobu dále odehrávat jak reálně, tak mediálně. S výsledkem jsem samozřejmě spokojený, ostatní obžalované moc komentovat nechci. Jsem rád, že i soudce řekl, že moje část kauzy se k soudu neměla nikdy dostat, protože tam pro obvinění, ani pro obžalování nebyly důkazy.
Kauza se přesune k vrchnímu soudu, co od toho očekávat?
Věřím, že v mé části vrchní soud rozsudek potvrdí. Co bude v těch dalších větvích, to hodnotit nechci. Do právní bitvy, která se u soudu rozpoutá, se zapojovat nebudu.
Opoziční zastupitel Jaromír Baxa v rozhovoru pro Náš Liberec uvedl, že vaše kauza destruuje krajskou politiku, protože se neřeší politika, ale soud. Co vy na to?
Přiznám se, že Náš Liberec v rámci zachování duševního zdraví nečtu, ale mám pocit, že krajskou politiku destruuje to, že lidé, kteří nemají žádný program ani představy, jak dlouhodobě problémy kraje řešit, tak za hlavní problém kraje vydávali to, jestli je hejtman obžalován. Mimochodem přesně to dělal v minulé volební kampani stranický kolega pana Baxy pan Šedlbauer, který v televizní debatě řekl, že největším problémem kraje je obviněný hejtman. Já jsem z toho problém kraje neudělal.
V rozhovoru říká, že by měl soud konečně skončit, a to jakýmkoliv rozsudkem, aby se začalo opět debatovat o směřování kraje.
S tím souhlasím. Já jsem ale z mého soudu v posledních pěti a půl letech hlavní politické téma neudělal. Podívejte se na zmíněný Náš Liberec, stačí číst titulky, kolik témat mají o mém soudu. Oni z toho to hlavní téma dělají.
V posledních dnech se také intenzivně řešilo vládní rozhodnutí, které vezme peníze na investice obcím a krajům. Vláda pak rozhodla, že formou bonusu obcím alespoň částečně tyto ztráty pokryje. Bude to stačit?
Na tom je nejhorší hluboké nepochopení vlády v tom, jak samospráva funguje. Chápu, že stát je v problémech, že se vybere méně na daních, že spousta živnostníků nějakou dobu nepracovala a mnoho lidí bude mít existenční problémy. Chápu, že se může stát, že daňový příjem poklesne a jelikož i příjmy obcí a krajů jsou na to navázané, tak budeme i my mít nižší příjmy. Na rozdíl od posledních let, kdy se ekonomice dařilo a my jsme mohli více investovat. Tomu rozumím, ale nerozumím tomu, že vláda, když připravuje kompenzaci pro živnostníky, tak naschvál, protože tohle se nemůže stát náhodou, že kompenzujete lidem v rámci jedné daně, ale peníze na to vezmete v rámci jiné daně, tak naschvál na ministerstvu financí vymyslí, že peníze odčerpá z rozpočtů samosprávy, která se proti tomu nemůže bránit. Ve zrychleném režimu si toho dokonce nejprve nikdo ani nevšiml, v prvním projednávání pro to hlasoval celý parlament včetně opozice, až teprve v senátu to někdo začal počítat a zjistil, že část peněz se vytahuje z obcí a krajů a díky tomu se to vrátilo zpátky do parlamentu a vede se okolo toho diskuse.
A bude tedy ten zamýšlený vládní bonus stačit?
To samozřejmě stačit nebude. Teď se mluví o 1200 korunách na obyvatele, daňové propady ale budou tři, možná tři a půl tisíce korun, takže to bude jen takový částečný návrat. Ale tam jde především o to, že peníze se braly nerovnoměrně. Když se obecně propadá daňový výběr, tak mají obce méně, kraje méně i stát má méně. Jenže tady se peníze na kompenzaci živnostníkům vzaly z daně na zaměstnance. Tím se to přesunulo a my jsme tak přišli o nerovnoměrně víc peněz, než o kolik jsme měli přijít.
Pondělí, 8. června 2020, 12:55
Už o devadesát milionů přišel Liberecký kraj v souvislosti s koronavirem. Celkové ztráty za letošní rok navíc odhaduje až na 600 milionů korun. Přesto zatím nechystá škrtání naplánovaných investic. Tedy až na jednu – realizovat se nebude slibovaný...
Mluvil jste o naschválu ministerstva financí. V čem je to naschvál?
Princip je jednoduchý. Máte 6200 obcí a třináct krajů a máte přesně takové množství starostů a starostek, hejtmanů a zastupitelstev, kteří rozhodují o tom, jak se zmíněnou částí peněz naloží a nemáte z pohledu ministerstva možnost to ovlivňovat. Jenže když část peněz vezmete a nahradíte je dotacemi, tak vytváříte systém, kde se peníze rozdělují. Samozřejmě vždy, když se rozdělují dotace nahoře směrem dolů, tak existuje mechanismus více či méně spravedlivý, který se dá více či méně ovlivnit a nastavit tak, abyste mohl někomu dát a někomu jinému zase nedat. Potom to vytváří prostředí, kdy si někdo řekne nebudeme je kritizovat, protože za stejnými lidmi budeme muset chodit s tím, aby nám pomohli s konkrétními věcmi. Já osobně si nepředstavuji samosprávu sloužící k tomu, aby zařizovala dotace někde v Praze, samospráva se má starat o rozvoj území a má na to mít peníze, o kterých dlouhodobě ví, jaké může očekávat, rozhodovat o nich. Nahradit potom výpadek příjmů tím, že dostanete dotaci na školky, tak to není úplně rozumné.
Vy jste v trochu ve zvláštní situaci, že ve vládě je ANO a ČSSD a na kraji kromě ODS vládnete také s ANO a ČSSD. Jak potom probíhají jednání s koaličními partnery?
Oni například to naše hlasování, kterým jsme vyzývali vládu, aby peníze vrátila, podpořili v radě všichni. Je potřeba říct, že to, jestli je v Libereckém kraji koalice ANO, Starostů a ČSSD, je pro ministry v Praze absolutně pod rozlišovací schopnost. Paradoxně jsem já jako hejtman možná v lepší pozici, protože se nemusím strachovat, jestli mě napíšou na kandidátku do krajských voleb, jako to mají hejtmani z ANO. Uvědomuji si, v jak nepříjemné situaci kolegové hejtmani z ANO jsou, protože ti teď musí držet lajnu, aby neohrozili svou pozici pro podzimní volby na čele kandidátek, i když vládní rozhodnutí dopadají do jejich krajů stejně drtivě, jako do toho našeho. Pokud se vrátím ke koaličním kolegům - někdy se neshodneme na celostátních věcech, ale dokážeme se shodnout na tom, co tu děláme společně.
Když se ještě vrátím k tématu spolupráce. Na kraji i v krajském městě Liberci vládnou Starostové. Možná se od spolupráce čekalo víc, některé projekty jako je autobusové nádraží nebo náplavka, byly odloženy, jak se na to díváte vy? Očekával jste, že to bude fungovat lépe?
Z mého pohledu to ale funguje lépe. Když se na něčem dohodneme, tak to také platí. Projekty pokračují, a to včetně autobusáku nebo náplavky. Už dávno jsem pochopil, že ve volebním výsledku nehraje takovou roli, jestli ten projekt dokončíte v září před volbami nebo až půl roku po nich. Co se týče autobusáku, rozhodli jsme se, že upřednostníme kvalitu projektu a myslím, že to je správné rozhodnutí. Vede se kolem toho celá řada jednání, příští týden bude jednání s městem, SŽDC a architekty o tom, jak ten projekt parkovacího domu a autobusového nádraží dál napojit na dlouho plánovaný terminál v přednádražním nebo zanádražním prostoru podle toho, jak se to podaří dojednat. A to samé je u náplavky, to je hezká ukázka, jak v mediálním prostoru ty věci žijí úplně jiným životem. Všichni se soustředili na to, že jsme z rozpočtu do rezervy dali 120 milionů korun, které byly plánované už na úpravy okolí krajského úřadu, na náplavku a parkovací dům. Ale 6,5 milionu korun tam zůstalo a projektuje se dál. Aspoň moje představa je, že až se ekonomika dostane do lepší kondice, tak tyto projekty budu prosazovat, protože okolí úřadu není v dobrém stavu. Každý, kdo si myslí, že tu není potřeba řešit parkování, tak mu doporučuji se jakýkoliv všední den se do okolí budovy a přilehlých ulici podívat. Navíc se naproti dokončuje projekt se stovkami bytů a bude potřeba to řešit.
Mluví se i o financování příspěvkových organizací s krajských významem, jako je zoo nebo divadlo.
Spolupráce na příspěvkovkách je nejlepší, co kdy byla. Chápu, že Liberec financuje organizace s nadregionálním významem, město zase chápe, že my financujeme jiné organizace, jako je knihovna, která je spíše výlučně pro Liberečáky. Dokážeme na tom najít společnou řeč. Proto jsme blízko dohody na využití bývalého internátu v Zeyerově ulici, blíží se i podpis memoranda na pozemek pro zdravotnickou záchrannou službu.
Zaznívají hlasy, které říkají, že Liberec je na tom tak špatně, že by potřeboval od kraje výraznou pomoc a pak by ta spolupráce mohla být výhodnější i pro kraj. Je to podle vás možné?
Je to jako v životě, každý si své dluhy nakonec musí zaplatit sám. Liberec má nějaké zadlužení z investic z minulosti. V nějaké fázi, kdy se peníze půjčovaly, tak nikdo nepředpokládal finanční krizi, která přišla. Vypadalo to, že příjmy porostou, jenže místo toho dva roky klesaly. Má to dvě řešení. To první je, a to se snažím primátorovi Zámečníkovi a jeho kolegům říkat, že není možné každé jednání začínat slovy „když my máme ten dluh“, protože to se dostává do hlav všem a pak nikdo nechce připravovat nic dlouhodobého, protože mají pocit, že na to stejně nebudou peníze. Druhá věc je, že je nastavená obrovská nespravedlnost ve financování velkých měst, která mají nesrovnatelně lepší podmínky, přestože Liberec je stejné město jako Plzeň, zajišťující stejný obsah a objem služeb, jako je MHD, zoo nebo divadlo. Tohle určitě budeme řešit i dál. Ale kraj určitě za Liberec dluhy platit nemůže. Nevím, co by říkali Liberečáci tomu, kdyby kraj platil dluhy za Jablonec nebo jiné obce v kraji.
Velký ohlas vzbudila architektonická studie přestavby Ještědu. Strhla se obrovská vlna komentářů a leckdy velmi negativních. Překvapilo vás to?
V těch prvních hodinách mě to určitě překvapilo. Na druhou stranu, když se na to dívám s týdenním odstupem, tak se ukázalo, že Ještěd velké téma je, lidé ho řeší emociálně a jsou s ním spojení. Když se na něco díváte celý život každý den, je to spjaté s vaší představou o domově a když vám na to někdo sahá, tak se zkrátka ozvete. A jsem i rád, že to bylo i hodně o architektech a lidech, co se věnují umění.
Nešla ta prezentace tedy udělat trochu jinak?
Asi bylo trochu nešťastné, že prezentace nebyla spojená rovnou s představením architektonické studie odborné veřejnosti, to ale proběhne v září. Situace je také komplikovaná tím, že Ještěd je v soukromých rukou. Snažíme se podporovat aktivity spolku Ještěd 73, i studii jsme spolufinancovali zhruba částkou dvou milionů korun, stejnou částku dával majitel České radiokomunikace a také nájemce hotelu. Je to první krok, první návrh a je dobře, že diskuse proběhne teď, ještě dřív, než se začne dělat dokumentace pro územní rozhodnutí a pro zhotovení stavby, podle které by se měl Ještěd rekonstruovat. Před námi bude úkol sehnat peníze.
Pátek, 5. června 2020, 08:23
Poměrně překvapivé a ne úplně pozitivní reakce vzbudila u odborné veřejnosti na sociálních sítích ve středu představená vizualizace celkové rekonstrukce televizního vysílače s hotelem na Ještědu. Šlo hlavně o návrh jednoho z pokojů, který...
Mluví se o částce přes půl miliardy korun. Je vůbec reálné takové peníze sehnat?
Jsou to odhady projektantů a architektů. To číslo nechci ani vyslovovat. Je evidentní, že takové peníze se na Ještědu nedají vydělat ekonomickou aktivitou, která tam je. V budoucnosti nás čeká zásadní debata o tom, jestli za současného vlastnického modelu se vůbec dají sehnat národní nebo evropské peníze, aby se objekt opravil. Jde o národní kulturní památku a je tu i dlouhodobá snaha zapsat Ještěd na seznam UNESCO. Je evidentní, že bez veřejných peněz to nepůjde. Je tedy otázka, zda by neměl být vlastníkem někdo, kdo takové peníze bude umět čerpat. Na druhou stranu, při představě, že v objektu patřícímu kraji bude někdo provozovat hotel a restauraci, tak mě to trochu tahá za uši. Budeme muset hledat nějaký model. Půl miliardy je velká částka, ve finančních možnostech samosprávy to obecně asi je. Neumím si ale představit, že vezmeme půl miliardy z rozpočtu kraje a školám a domovům důchodců řekneme, že teď tam dva roky nebudeme nic dělat a potom se k nim zase vrátíme.
V posledních letech se stále více řeší sucho a klimatická změna. Opozice vyzývá kraj, aby tuto otázku více řešil, dal více peněz. Je něco takového v silách kraje?
Každý rozumný člověk, který sleduje, co se ve světě děje, vidí, že se nám planeta snaží dát najevo, že jsme se k ní v posledních zhruba dvou set letech nechovali nejlépe. Je evidentní, že je potřeba s tím něco dělat. Poručit větru dešti neumíme, musíme dělat adaptační opatření, přizpůsobovat se tomu, jak se klima ve střední Evropě mění. Když někdo říká, že hlavním hráčem by měl být kraj, tak podle mě to může říkat jen v případě, že bude popírat realitu. Tím hlavním hráčem musí být zemědělství. Pokud máme nějaký problém v krajině oproti době před sto lety, tak je to intenzivní zemědělství. I v podhorských oblastech, kde byla malá políčka oddělená pásy zeleně, která dokázala zadržet vodu z přívalových dešťů, nyní máme všude lány. Když zaprší, voda odteče, když je sucho, z krajiny se voda odpařuje. Když se napočítají zemědělské dotace, které se na plochu vyplácí, tak to je primárně cesta, jak vody v krajině zadržet co možná nejvíc. Druhým významným hráčem jsou města a obce. Ministr Brabec říká, že peněz na projekty je hodně a že on musí starosty přesvědčovat o tom, aby projekty dělali.
Úterý, 28. ledna 2020, 16:55
Blíží se krajské volby, a tak se Liberecká Drbna rozhodla každý měsíc přinášet názory stran, které jsou v krajském zastupitelstvu, ale i těch, které mají potenciál se tam dostat. A první téma? Klimatická změna a peníze, které vedení kraje na obnovu...
Může být problém v tom, že starostové s podobnými projekty zatím neumí tolik pracovat?
Je to nový typ projektů a bude potřeba obcím ukazovat cestu a radit jim a pomáhat s dotacemi, stejně jako se před patnácti lety začínalo s dotacemi na zateplení. Šli do toho jen někteří a když se to naučili ti první, tak teprve od nich to odkoukaly další obce. Úloha kraje je, že budeme podporovat jednotlivé projekty a budeme ukazovat, jak se projekty dají dělat, což je přesně krajský dotační fond a také že budeme poskytovat malým zemědělcům poradenství směrem k těmto projektům. Nemyslím si, že by měl kraj vykupovat pozemky a vytvářet vlastní soustavy rybníků, to musí na svém území vždycky jako první obec a kraj to nemůže přeskakovat.
Blíží se krajské volby, do kterých vstupujete jako Starostové stejně jako před čtyřmi roky samostatně, i když například v Liberci společná kandidátka s TOP09 a KDU-ČSL zafungovala. Proč?
Většina starostů v našem hnutím se rozhodla, že do toho půjdeme sami s tím, že na kraji se rozhoduje o kraji a většina starostů do toho nechtěla tahat celostátní politiku. A úplně natvrdo řečeno, pokud by šlo o zmíněnou koalici stran, o které jste mluvil, pak by se na kandidátku nedostalo mnoho pracovitých a schopných starostek a starostů, a to převážilo. Kolegům z TOP09 a KDU ale samozřejmě přejeme, aby pět procent udělali a budeme spolupracovat v krajském zastupitelstvu.
Kampaň už odstartovala, jedním z prvních tahů Starostů bylo na vlastní billboardy umístit prezentaci regionálních výrobců. Jak vznikl tento nápad?
Oslovili jsme lokální producenty, někteří samozřejmě chtějí mít od politiky co největší odstup, takže nám řekli, že je to sice skvělý nápad, ale na billboardu být nechtějí. Na kampaň už jsme plochy měli nasmlouvané, původně tam mělo být něco jiného, v době pokoronavirové krize je ale změněná situace a shodli jsme se, že tohle je věc, kterou udělat chceme. Jedním z těch důvodů byl fakt, že chceme, aby si lidé rozmysleli, zda podpoří někoho místního, někoho malého, nebo podpoří nějaký agrokoncern. To je hlavní smysl podpory.
V případě výhry ve volbách se stanete hejtmanem potřetí v řadě…
Musím říct, že mě to pořád baví. Asi by to nešlo dělat, kdybych měl chodit do práce s vnitřní nechutí. Člověk musí zapomenout na volný čas, ale odměnou je kontakt s mnoha skvělými lidmi, kteří v kraji žijí, pracují a něco tvoří.
A není čas se také posunout o kus výše? V parlamentních volbách jste se stal poslancem a nakonec odstoupil.
Část lidí mi tehdy psala, že byli zklamaní. Hejtman a poslanec se najednou na sto procent dělat nedá a ani by mě to nebavilo. Teď jsou ale před námi krajské volby a já do nich jdu s tím, že chci další čtyři kroky pracovat pro kraj. Navíc minulý týden jsem dostal další z politických lekcí, protože jsme do parlamentu poslali už v lednu návrh zákona o rozpočtovém určení daní, který by do příjmu krajů dostal 8,92 procenta přijmu z daně z minerálních olejů a paliv. Když platíte na benzínce, tak velká část ceny je spotřební daň, ale z této spotřební daně nejde ani koruna do krajských rozpočtů, přestože krajské silnice jsou 90 procent silnic u nás. Myslím, že to je chyba. My pak chodíme klečet na úřad vlády, jestli nám pan premiér něco dá, nebo nedá. Minulý týden se to mělo projednávat v parlamentu, byli jsme domluvení, že se to bude projednávat ve dvě, nakonec se to projednávalo v šest. A to člověk z venku nevidí, parlament totiž pracuje do sedmi a bylo jasné, že za tu hodinu se to neprojedná, protože ministryně financí měla pětadvacetiminutový proslov o tom, jak máme dost peněz. Poprvé v životě jsem viděl obstruovat ministryni financí v parlamentu. A poslanci za ANO neschválili prodloužení schůze po 19. hodině. V tu chvíli jsem si uvědomil, že bych do té místnosti nechtěl každodenně chodit do práce.
Plán je tedy v říjnu vyhrát volby…
…pak tu odpracovat čtyři roky a dál se uvidí.
Foto
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
