Někdo na ně nedá dopustit, jiný je zarytě odmítá – řeč je o rostlinných roztíratelných tucích. Jsou postrachem pro naše zdraví? A jak je to s jejich chutí a vůní? dTest nechal v laboratoři prověřit 14 vzorků včetně dvou zahraničních. Vůně ani chuť nebudily velké nadšení, zato přítomnosti nebezpečných transmastných kyselin se bát nemusíme. V čistě rostlinných produktech však někdy může překvapit přítomnost mléčné složky.
Rostlinné roztíratelné tuky výrobci neustále vylepšují a přidávají do nich vitamíny, máslo či máslovou příchuť. „Vybrali jsme sedm čistě rostlinných tuků deklarujících máslovou příchuť a sedm směsných roztíratelných tuků s přidaným máslem. Tato relativní novinka má spojit výhody másla i rostlinného tuku, tedy lahodnou chuť a snadnou roztíratelnost. Dva vzorky jsme koupili v Polsku a Německu, abychom mohli porovnat jejich kvalitu s tou českou,“ uvádí šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová.
Na výslednou chuť roztíratelného tuku má vliv celá řada faktorů, od poměru vody a tuku, přes použitý olej či sůl až po aromata. Dvanáct senzorických hledisek posuzoval stejný počet hodnotitelů. V devíti případech padly pouze uspokojivé známky – některým vzorkům testující vytýkali nevalnou chuť či vůni. Nejnižší skóre za senzorické hodnocení si mezi směsnými tuky odnesla Rama S máslem, mezi čistě rostlinnými pak Rama Classic. Dobrou zprávou je, že pachuti ani žluklá chuť zásadně netrápily žádné z testovaných tuků.
Všechny roztíratelné tuky se skládají z tuku a vody. Přestože u rostlinných tuků spotřebitel snadnou roztíratelnost přirozeně očekává, velmi dobré hodnocení si odnesla jen necelá polovina z testovaných vzorků.
„Vybrané výrobky jsme nechali podstoupit analýzy ke zjištění celkového obsahu tuku a zastoupení mastných kyselin, včetně těch prokazatelně škodlivých transmastných. Tuk považujeme za hlavní složku tohoto typu výrobku, proto čím více tuku bylo obsaženo, tím více bodů výrobek získal,“ vysvětluje Hana Hoffmanová. V hodnocení obsahu tuku vyšla hůře skupina čistě rostlinných tuků, kde si tři výrobky vysloužily pouze uspokojivou známku. Mezi směsnými rostlinnými tuky Rama S máslem z Polska, Německa a Česka měl nejvyšší podíl tuku polský vzorek. U českého a německého laboratoř zaznamenala o 8 % nižší tučnost, přičemž rozdíl je patrný už z údajů na obalu. Důvody odlišné tučnosti v totožných výrobcích obchodovaných na různých trzích však výrobce dTestu do této chvíle nevysvětlil.
Při hodnocení čistě rostlinných produktů kladl dTest větší důraz na polynenasycené mastné kyseliny a vzal v potaz i již zmíněné nežádoucí transmastné kyseliny, které mohou vznikat jako nežádoucí látka při průmyslovém zpracování tuků zastaralou metodou. Transmastné kyseliny se nacházely ve zlomcích limitu, který přijala Evropská komise v minulém roce a který vstoupí v platnost v dubnu příštího roku. Nejvíc jich bylo obsaženo v margarínu Lidl/Vita D‘Or, šlo však o méně než polovinu budoucího limitu.
V celkovém hodnocení se odrazily i informace z obalu. Jako první prošla kontrolou deklarace tuku, tedy shoda uvedené tučnosti s tou zjištěnou. Zde k žádným pochybením nedošlo. Body se ale srážely nejen za obsah vody a podíl soli, ale také za přítomnost umělých aromat a konzervantů. V případě směsných tuků jsou umělá aromata přiznána v Créme Bonjour Original, u čistě rostlinných pak hned ve třech produktech.
U čistě rostlinných zástupců šly body dolů za případnou přítomnost mléčné složky, kterou spotřebitel v rostlinném produktu jistě neočekává. „Doporučujeme proto všem, kteří nekonzumují mléko a výrobky z něj, aby byli obezřetní a věnovali pozornost údajům na obalu. Mléčná složka se může vyskytovat například v podobě sušené syrovátky či sušeného podmáslí, které obsahují jak mléčnou bílkovinu, tak mléčný cukr laktózu,“ uzavírá Hana Hoffmannová.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
