Koronavirová pandemie zcela změnila pracovní návyky ve většině firem. Samozřejmostí se stala práce na home office a porady skrze různé on-line platformy. Aktuální průzkumy navíc naznačují, že řada firem plánuje využívat ve větší míře práci z domova také po skončení pandemie.
„Firmy se už nikdy nevrátí k plné práci z kanceláře. Do budoucna to bude spíše o nějakém hybridním mobilu, tedy někdo stále v kanceláři, někdo stále z domova, většina částečně z domova, částečně z kanceláře,“ říká vedoucí partnerka týmu poradenství v oblasti lidských zdrojů v EY Martina Kneiflová. Firmy se podle ní musí naučit v takovém režimu fungovat. Pokud to rozumně naplánují, mohou v důsledku nového nastavení ušetřit náklady.
Například v Raiffeisenbank se práce z domova již stala standardem. „Předpokládáme, že zhruba třicet procent zaměstnanců centrály bude v budoucnu pracovat z domova s tím, že se budou střídat tak, aby vždy nějaký čas trávili i v kanceláři,“ uvedla mluvčí banky Petra Kopecká.
Práce z domova se podle ní neprojevila negativně na konkrétních ukazatelích výkonnosti. „Zaměstnanci nám v interním průzkumu sdělili, že jsou s možností pracovat z domova velice spokojeni a stojí o to, abychom tuto možnost zachovali. Redukce kancelářských prostor na centrále a přechod na pravidelnou práci z domova přinese úsporu v řádech desítek milionů korun,“ podotkla.
Na režim práce z domova přešla okamžitě po příchodu první vlny koronaviru také společnost E.ON „Doma zůstalo pracovat naráz 1 500 zaměstnanců z přibližně 3 500, kteří v E.ONu pracují. Jednalo se samozřejmě o profese, které z domu pracovat mohou. Ne u všech to ale jde. Ukázalo se, že naši zaměstnanci jsou schopni ze svých domovů udělat věci, které jsme si do té doby nedokázali vůbec představit. Například celé naše call centrum jelo v režimu home office. Operátoři a operátorky seděli doma a z obýváků komunikovali se zákazníky a řešili jejich dotazy. Režim home office pro zaměstnance, kteří z domova pracovat mohou, byl a stále je pro E.ON jedním z preventivních opatření proti šíření koronaviru. Aktuálně ho využívá zhruba pětasedmdesát procent zaměstnanců,“ potvrzuje mluvčí společnosti E.ON Roman Šperňák.
Podobný režim zvolil také Budějovický Budvar. „Home office využíváme v maximální možné míře. Snažíme se být zodpovědní, a proto ho zaměstnancům doporučujeme. Komplikace spojené s koronavirem nás určitě naučili pracovat efektivněji s moderními technologiemi. I když už se těšíme, až se vše vrátí k normálu, musím říct, že naši zaměstnanci tuto komplikovanou situaci zvládají perfektně,“ dodává Monika Grešová, ředitelka personálního oddělení národního pivovaru Budějovický Budvar.
Práce na home office je preferována také například ve společnosti EKO-KOM, která zajišťuje systém sběru a recyklace obalových odpadů. EKO-KOM rozdělil zaměstnance do týmů, které se vzájemně míjejí. „V rámci příslušného týmu a týdne je tedy zaměstnancům umožněna vždy ob týden práce z kanceláře, což mnoho lidí vítá, nejen kvůli organizaci práce a času, ale i sociálnímu kontaktu. Zaměstnanci, kteří v rámci svého týdne navštěvují kancelář, jsou na začátku svého „kancelářského týdne“ navíc povinni provést si antigenní test na covid-19. Tímto opatřením se snaží společnost EKO-KOM minimalizovat riziko případného rozšíření nákazy mezi zaměstnance jednotlivých týmů tak, aby nemohlo dojít k výpadku v poskytování našich služeb, či jen k omezení rozsahu poskytovaných služeb,“ doplňuje mluvčí EKO-KOMu Lucie Müllerová.
Podle Michala Beňa z Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích, který se e-workingu a jeho dopadům na pracující společnost věnuje ve spolupráci s VŠTE již několik let, se práce z domova stane standardem a je nutné řešit legislativní postupy, ochranu zaměstnanců i nové otázky a fenomény, který tato forma práce s sebou přináší. Jedním z nich je například i e-mobbing, tedy kyberšikana.
„Pokud pracujete z domu, musíte tomu přizpůsobit podmínky a vytvořit si vlastně svoji kancelář. I vaše rodina by měla respektovat to, že jste v určitém čase v práci a nemůžete se tedy věnovat jiným činnostem souvisejícím s chodem domácnosti,“ potvrzuje Beňo.
Nejčastějšími důvody poklesu produktivity související s e-workingem jsou péče o děti, domácí výuka a starost o domácí mazlíčky, domácí rutina nebo méně práce. I přesto ale během prvního lockdownu více než polovina zaměstnanců tvrdila, že udělalo stejné množství práce jako z kanceláře.
I přesto, že home-office přináší pozitivní aspekty, podle Michala Beňa se zaměstnanci mohou potýkat i s negativními dopady. Jednak práce z domova nemusí vyhovovat všem věkovým kategoriím, velkou roli hraje také technická zdatnost, podmínky a prostředí, ve kterém svoji práci vykonávají.
Podle rektora Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Vojtěcha Stehela pandemie urychlila vzestup e-workingu a je určitě důležité a na místě řešit tento trend komplexně. „Tématem home office se zabýváme na škole dlouhodobě a věříme, že výsledky studií přispějí k tomu, aby firmy k home-office přistupovaly efektivně, a zároveň jsme se posunuli v legislativní oblasti,“ komentuje probíhající studie Stehel a pokračuje: „I my na škole home-office režim zažíváme na vlastní kůži, snažíme se pro naše přednášející i studenty vytvořit ty nejlepší možné podmínky, abychom situaci zvládli a překonali. Přesto naše zkušenost ukazuje, že profesorům i studentům chybí osobní kontakt a prezenční studium.“
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
