Počasí dnes0 °C, zítra0 °C
Úterý 24. prosince 2024  |  Svátek má Adam a Eva / Štědrý den
Bez reklam

Vlci do přírody patří, míní chovatelka ovcí Hana Čermáková. S ochranou jí pomáhá fenka Máša

Na jedné straně tyčící se Luž, na druhé výhledy na Mařenice a vzdálený Ještěd. Zde, v srdci Lužických hor mezi roubenkami, žije Hana Čermáková, která chová ovce. S ochranou stáda proti možným útoku vlků jí pomáhá fenka mohutného kangala Máša.

Při západu slunce přesunuje Hana Čermáková pomocí traktoru balíky sena. V povzdáli se klidně pasou ovce a pár koní. Není jen chovatelkou ovcí, částečně pracuje také v lese. „Dřív jsem tahala i s koněm, ale teď se věnuji pěstební činnosti, sázím stromky a podobně,“ přibližuje.

Když není v lesích, stará se o stádo a další zvířata. „Už když jsem vyrůstala, tak tu neustále nějaká havěť pobíhala, a tak to zůstalo,“ říká Hana s úsměvem, zatímco se jí mezi nohami proplétají malí pejsci. Stádo ovcí čítá asi osm desítek. „Ovce chováme na maso, jsou pro nás také určitou finanční jistotou,“ vysvětluje.

Hana Čermáková vystudovala ekologii, vztah k přírodě a zvířatům má odjakživa. „Za mě vlci do přírody prostě patří,“ míní Čermáková. Tento názor si zachovává navzdory tomu, že byla první, komu na území Lužických hor vlci způsobili škody. „Asi před pěti lety mi roztrhali okolo dvanácti ovcí,“ vzpomíná.

Své první setkání s vlkem zažila již dříve. Spatřila ho před lety v Lužičkách, tehdy jí ale nikdo nevěřil.

Tehdy na místo přijeli zástupci chráněnky, policie i krajské veterinární správy. Všechny škody stát Haně Čermákové proplatil. „Několik dalších ovcí jsme museli ještě utratit, protože je vlci nezabili, ale potrhali.“

Po této zkušenosti se Hana Čermáková rozhodla pořídit si pasteveckého psa. Jejich využití k ochraně stád se v Česku pomalu rozšiřuje. Jak potvrzují například výsledky projektu OWADIS České zemědělské univerzity, kvalitní ploty a pastevečtí psi mohou účinně ochránit hospodářská zvířata před útokem šelem. „Tehdy tu měli zástupci Hnutí DUHA přednášku o návratu vlků a tak jsem se dostala až ke kangalovi, kterého jsme si přivezli ze Slovenska,“ vypráví drobná bruneta.

Podle informací Agentury ochrany přírody a krajiny ČR může dobré zabezpečení odvrátit až 95 procent útoku vlků.

Když se přiblížili vlci, Máša stádo sehnala a bránila

Tak se do Lužických hor dostala dnes již čtyřletá fenka Máša. Pastevecký pes žije se stádem ovcí čtyřiadvacet hodin denně, dokonce s nimi i spí. Na to si ale podle Hanky museli zvyknout především sousedé. Pro někoho je těžké pochopit, že pes, ať už sebevětší, nepatří na vyhřátý gauč. Přestože působí Máša jako bezstarostný flegmatik, v rozhodujících chvílích je bezchybných hlídačem. „Co se týče výcviku, tak tam jsme se po letech dostali k tomu, že po zapískání přijde. Oni mají zvláštní povahu a svou náturu,“ směje se a pokračuje: „Jako ochránce ale funguje skvěle. Jednou strašně řvala a sehnala celé stádo do hloučku. Na fotopastech jsem pak našla vlka,“ zmiňuje.

Pasteveckého psa využívá Hana Čermáková ve východní částí Lužických hor jako jedna z mála, možná jako jediná. Pastviny má obehnané ohradníkem, na noc shání ovce do ochranných sítí. Podle ní by se měli chovatelé, kteří se chtějí před vlky efektivně bránit, více snažit. „Neměli by být líní se o stádo postarat. Někdo je zvyklý na jaře ovce vyhnat a sehnat je až na podzim. Sice to takhle dá víc práce, ale funguje to.“

Kangal, dříve známý také jako anatolský pastevecký pes, je prastaré molossoidní plemeno. Pochází z oblasti dnešního Turecka, kde stovky let ochraňoval stáda před velkými predátory.

Někteří chovatelé odmítají využívat pastevecké psy zejména ze strachu z možného střetu s lidmi, zvláště pak pokud se jejich pastviny nachází blízko vytížených turistických stezek. Turistů každoročně přibývá i v Lužičkách. A s některými lidmi to podle Hanky opravdu není jednoduché a dodává k tomu: „Nejhorší jsou rodiče s dětma. Vidí psa, který na ně štěká a klidně k němu strčí ruku. Máša naštěstí na lidi nijak zvlášť agresivní není.“

Vlkům se letos dařilo. Vyvedli mláďata v Lužických, Krušných horách i na Moravě

V letošním roce se v České republice podařilo minimálně osmi vlčím smečkám úspěšně rozmnožit a přivést na svět mláďata. Monitoring a další mapovatelé, jako lesníci a správy chráněných území, potvrdili, že se vlčata narodila v Lužických, Krušných ale...

Nejen mezi chovateli se mluví o regulovaném lovu vlků, který by podle některých vedl k udržení nízkých počtů vlků. Podle některých odborníků ale neexistuje studie potvrzující, že by regulovaný lov snížil škody na hospodářských zvířatech. Navíc dle některých názorů může u rozvrácené smečky zejména u mladých jedinců dojít k častějšímu vyhledávání „snadné“ kořisti v podobě domácích zvířat. A jaký je názor Hanky na regulovaný lov vlků? „Zatím to tak opravdu nevidím jako nutnost. Navíc… Kdo by určil počet?“

Nedávno se opět podařilo Hance spatřit vlka, tehdy projížděla Lužičkami autem. „Byla jsem nadšená, chtěla jsem ho vyfotit na mobil, ale nestihla jsem to. Musím si pořídit palubní kameru,“ zakončuje.

V Lužických horách se podařilo úspěšně zachytit na fotopasti několikačlennou smečku v zimě 2019/2020. V letošním roce navíc monitoring prováděný Hnutím DUHA Olomouc potvrdil v této oblasti i úspěšnou reprodukci a to i navzdory intenzivní těžbě dřeva.

Hodnocení článku je 86 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto pixabay.com

Štítky vlci, Lužické hory, CHKO, šelma, ovce, pes, příroda, Luže, Mařenice, Ještěd, Česká zemědělská univerzita v Praze, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Hnutí DUHA

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Vlci do přírody patří, míní chovatelka ovcí Hana Čermáková. S ochranou jí pomáhá fenka Máša  |  Společnost  |  Zprávy  |  Liberecká Drbna - zprávy z Liberce a Libereckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.