Dřevěné hlavy, kterým se lidově říkalo palice, sloužily v minulosti pro odkládání čepců a také byly velkým pomocníkem při jejich výrobě. Prosincovým exponátem měsíce v Muzeu Českého ráje v Turnově se stala palice z druhé poloviny 19. století.
Palice byly dřevěné, ale i keramické. „Sloužily ke stavění čepců, popřípadě na vázání složitých úvazů šátků. Tvrdé, tzv. německé čepce vycházely z městských předloh a největší obliby nabyly v 18. století. Byly ušity z pruhu brokátu nebo sametu, vzadu se vsazeným dýnkem. Lícní strana čepců byla pošita zlatými či stříbrnými krajkami nebo celá pokryta zlatou nebo stříbrnou reliéfní výšivkou doplněnou skleněnými kameny,“ uvedl v tiskové zprávě Jan Mikulička, mluvčí krajského úřadu.
Dřevěné palice byly dílem zručných truhlářů. Vyráběli je z měkkého i tvrdého dřeva a pomocí dláta a řezbářského nože jim dávali podobu. Vyřezávali je na objednávku, mnohdy pod jejich rukama vznikala opravdu umělecká díla.
Turnovská palice byla vyřezána z tvrdého dřeva a její obličejová část je detailně propracovaná. „Jedno ucho zdobí vyřezaná náušnice, na krku je zdobená reliéfem článkového náhrdelníku. Vlnovkou a rovnými vrypy je vyznačen dekolt. Jedná se o práci z druhé poloviny 19. století,“ doplnil Mikulička.
„Na výstavách lidových oděvů obdivujeme především umění výšivky, zajímáme se o nejrůznější části či vrstvy krojů, odborníci nám odhalují jejich funkci. S jejich přípravou však byla spousta práce, takže bylo třeba je co nejšetrněji ukládat. Na palicích v Muzeu Českého ráje můžeme vidět, že i tady, v případě pomůcky, se jednalo o krásnou řemeslnou práci hodnou obdivu,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Do sbírek turnovského muzea přibyla první palice na konci 19. století v souvislosti se shromažďováním exponátů na Národopisnou výstavu českoslovanskou, která se konala v Praze roku 1895. Další dvě palice získalo muzeum v posledních letech. „Jednu darem, druhou v roce 2016 zakoupilo od turnovského občana a velkého příznivce muzea pana Jana Sajíce. Ten ji zdědil po své matce Zdeňce Sajícové, rozené Křepinské, která byla po vzniku Československa nadšenou sběratelkou a velkou popularizátorkou turnovského lidového oděvu,“ uzavřel mluvčí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
