Z Eura 7 je Euro 6. Tvrdá emisní norma na auta nebude, koalice zemí EU vedená Českem uspěla se svým tlakem

Intenzivní debata o podobě nové normy probíhá od letošního jara a tento týden předložili unii nyní předsedající Španělé zatím poslední verzi. V klíčových parametrech návrh Eura 7 kritickým zemím už vyhovuje – neobsahuje totiž zmíněné zpřísnění emisí z výfuků. Shoda je už také na podstatné novince, že by se měřily emise z brzd a pneumatik, které poškozují životní prostředí, a tím i lidské zdraví. Češi to původně odmítali.

„Jsme po dnešním jednání optimističtí. Myslíme si, že je možné nyní dosáhnout shody mezi členskými státy,“ sdělil ve středu po debatě velvyslanců členských zemí v Bruselu zástupce španělského předsednictví.

Stále se naopak řeší lhůty, odkdy by nová pravidla měla platit. Evropská komise původně navrhla červenec 2025 pro osobní auta a červenec 2027 pro nákladní. Koalice 8 nejkritičtějších států pod vedením Česka se proti tomu postavila a dosáhla zmírnění návrhu – například o dva roky u osobních aut. Česko, Slovensko nebo Polsko požadují ještě další prodloužení času, který by měly automobilky na „nájezd“ na Euro 7. Španělé by měli dát poslední návrh v tomto směru v pátek. Podle informací HN a Aktuálně však půjde o posun už jen v řádu měsíců než let.

Skupinu proti Euru 7 Češi zformovali v květnu. Jejími členy od počátku byly kromě Česka ještě Slovensko, Francie, Itálie, Bulharsko, Maďarsko, Polsko a Rumunsko. Později se neoficiálně přidaly další čtyři země včetně nyní předsedajících Španělů. Hlavním argumentem skupiny bylo, že navržené emisní limity jsou nerealistické s ohledem na dřívější dohodu EU o odchodu od spalovacích motorů po roce 2035. Zástupce koncernu Volkswagen Martin Jahn označil v rozhovoru pro HN Euro 7 za „nůž do zad“ automobilovému průmyslu v Evropě.

Protestující osmička zemí měla od počátku sílu shodit návrh ze stolu, protože tvořila takzvanou blokační menšinu při většinovém hlasování. Úpravy jim proto vyšly vstříc. Návrh nyní  vyhovuje většině zemí. 

Výsledek pondělního hlasování ministrů přesto není jasný. Neznámý zůstává postoj hlavní automobilové velmoci v Evropě – Německa. Berlín se zatím držel neutrální pozice, protože se na Euru 7 neshodují strany německé vládní koalice rozkročené mezi normě nakloněnými socialisty a Zelenými a kritickými liberály. 

Další nejistotu představují Poláci a Maďaři. Patří sice do „českého“ tábora, v případě obou zemí ale „člověk nikdy neví, jak budou nakonec hlasovat kvůli svému boji s Bruselem,“ jak poznamenal jeden diplomat blízký jednání. Pokud by se Německo spojilo s Polskem a Maďarskem, stačila by jim pak jedna menší země navíc a mohly by upravené Euro 7 zablokovat.

Hlasovat o nové emisní normě budou v pondělí ministři pro konkurenceschopnost. Za Česko přijedou do Bruselu hned dva, šéf dopravy Martin Kupka (ODS) a ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Pak se pozornost stočí k Evropskému parlamentu, kde je zpravodajem návrhu český europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Parlament o Euru 7 ještě nehlasoval.

Také Vondra se snaží posunout návrh na půdě sněmu směrem k Euru 6. Aby uspěl, bude muset kromě svojí menšinové frakce (ECR) a hlavních evropských lidovců (EPP) přesvědčit ještě liberály. Ti byli dosud u automobilové legislativy rozdělení. Těsná nadpoloviční většina jich například podpořila odchod od spalovacích motorů po roce 2035, ostatní byli proti.

„U Eura 7 to bude jiné,“ tvrdí europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO), který patří k liberálům. Těm dominují europoslanci ze strany francouzského prezidenta. „Francie je součástí kritické skupiny států a naše frakce zatím ve všech výborech, kde se o Euru 7 hlasovalo, podpořila zmírnění normy,“ upozorňuje stínový zpravodaj návrhu za liberály ve výboru pro dopravu.