Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

"V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016," uvedli meteorologové z unijní služby. "Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900," dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

"Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino," uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. "Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let," tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. "Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900," říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. "Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku," dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.