V Jizerských horách vzniklo 12 center pro ohroženého tetřívka

"V Krkonoších dnes žije jen polovina kusů z 200 evidovaných před 11 lety. V Krušných horách je situace obdobná - v roce 2005 lesníci napočítali 300 kusů, loni už jen 200," uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Tetřeví centra vznikla v Jizerských horách v uplynulých dvou letech na území lesních správ v Jablonci nad Nisou a ve Frýdlantu. "Na náhorní plošině Jizerských hor jsme odlesnili 42 hektarů a rozvolnili dalších 47 hektarů lesa," uvedl krajský ředitel Lesů ČR v Liberci Ludvík Řičář. Vzniklo tak 12 tetřívčích center s tůňkami a koridory, které soustavu drobných a vzájemně navazujících horských bezlesí propojují. "Vysazené jeřáby a břízy jsou zdrojem potravy. Pro tetřívka tak vzniklo prostředí vhodné k životu," uvedl Řičář.

Tetřívek osidloval v Jizerských horách oblasti bez lesů, zejména rašeliniště a jejich okolí, od nepaměti. Později využíval i louky v podhůří a jako jednomu z mála mu prospěla imisní kalamita, která postihla Jizerské hory na konci minulého století. Současná obnova hor a jejich znovuzalesňování mu však zužuje prostor, který ke svému životu potřebuje. Do hor chodí také stále více lidí. Ani to tetřívkovi neprospívá. "V rašeliništích se instalují poválkové chodníky, vznikají nové vyhlídky a značené trasy, které přivádějí do hor jak pěší, tak cyklisty i lyžaře," uvedla specialistka na ochranu přírody z libereckého krajského ředitelství Lesů ČR Markéta Kavková. "Tetřívkovi, který patří do Jizerských i Krušných hor, ale i do Krkonoš a na Šumavu, se tedy v jeho historickém teritoriu přestalo dařit a stal se ohroženým živočišným druhem," dodala Kavková.

Obdobně zaměřený evropský projekt jako v Jizerských horách loni skončil v Krušných horách na Lesní správě Litvínov. "Na pěti hektarech jsme obnovili biotop vhodný pro tetřívka. Nyní chceme pokračovat na dalších 30 hektarech. Projekt bychom rádi realizovali příští rok," uvedl litvínovský lesní správce Pavel Rus.