Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Hned na začátku bych vám chtěl poděkovat za vaše kladné, ale co, i záporné ohlasy. A že vás je opravdu hodně. Tyto články jsem začal psát z důvodu toho, že po mém útěku jsem na facebookových stránkách Drbny viděl mojí fotku v pátrání. A u toho komentáře, ze kterých mně nebylo opravdu veselo.
Vidět komentáře, kde se o mně vyjadřujete jako o vrahovi a že se bojíte vylejzat ven atd. Proto jsem dostal nápad kontaktovat Drbnu s tím, že jsem chtěl napsat menší článek o tom, že né každý, kdo je zavřený, je vrah, ale že ve vězení jsou i lidi, kteří jsou vlastně normální. I když, když se teď nad tím zamýšlím, moc normálních lidí tu není. :D
Ale toto jsem psal už mnohokrát. Z mého obyčejného článku se stalo něco víc. Z jednoho článku se v podstatě stalo to, že je toho všeho mnohem víc – že je vás čtenářů daleko víc, než jsem očekával. Myslel jsem, že si to přečte maximálně 300 lidí, ale když jsem slyšel čísla v řádech desítek tisíc, nevěřil jsem vlastním uším. Dokonce jsem slyšel i pár muklů mluvit o mých článcích. A to není daleko vše…
O moje články se začalo zajímat generální ředitelství věznic, takže jsem začal chodit po výsleších. Padlo i slovo o stažení všech článků a dokonce i omluva z mé strany. Co myslíte? Udělám to?
Ne! Toto všechno mě nakoplo tak, že budu psát dál a nevzdám to. A pokud se mnou zůstanete i vy, budu vám moc vděčný. A můžu vám dopředu říct, že se máte na co těšit. Víte o mně už spoustu věcí, už je to pomalu rok, co jsem dostal tento nápad. 6 měsíců ve Valdicích mě opravdu poznamenalo. Ale vydržím to! A vy? Vy držte se mnou!!!
Nakonec bych v prvé řadě chtěl poděkovat mé ženě, která mi pomáhá a to úplně ve všem a stále, i po tom všem drží se mnou. Dále bych chtěl poděkovat Drbně, že mě dala tuhle šanci a ještě mi hodně pomáhá. A nakonec bych chtěl poděkovat vám čtenářům a že vás je fakt hodně. A nebojte se, po Novém roce se vrátím a je toho ještě strašně moc. V mojí dlouhé cestě jsem už pomalu za třetinou (1 rok, 2 přede mnou).
9. 1. 2019 mě čeká soud ohledně přeměny zbytku trestu do domácího vězení, takže třeba (ale s tím nepočítám) budu už psát z domova. Všem bych Vám chtěl opožděně popřát krásné svátky a stres hoďte za hlavu. A užívejte si s rodinou… Někdo bohužel, i byť svou vlastní vinou, to štěstí nemá.
Pokud kdokoli z vás má na mě nějaký konkrétní dotaz, můžete mně napsat. Moc rád odpovím. Adresa je:
David Svoboda, 1989
Věznice Valdice
Náměstí Míru 55
507 11 Valdice.
Všem děkuji.
Zdraví vás váš drbárenský mukl.
(Pokud byste měli někdo zájem Davida podpořit, 9. 1. se jedná o veřejné stání přímo ve věznici Valdice.)
