Pokud je ve smlouvě na straně nájemce uvedeno více osob, jedná se o společný nájem bytu. Společní nájemci mají stejná práva a povinnosti, někdy však může jednat jeden i za ostatní, zatímco v jiných případech je potřeba souhlas každého z nich. Jak se řeší situace, kdy se nemůžou ohledně nájmu na něčem dohodnout? A jak se rozhoduje o tom, kdo z rozvádějících se manželů zůstane dál nájemcem bytu?
O společný nájem bytu se jedná, pokud na straně nájemce podepsalo nájemní smlouvu více osob. Dále jsou společnými nájemci manželé, přičemž stačí, aby nájemní smlouvu podepsal jen jeden z nich. „Společným nájemcem se můžete stát nejen při podpisu nájemní smlouvy, ale i během trvání nájmu, třeba uzavřením sňatku s nájemcem nebo dodatkem k nájemní smlouvě. Manželé se ale mohou dohodnout, že jim společný nájem k bytu nevznikne,“ uvádí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.
Se vznikem společného nájmu musí souhlasit pronajímatel a všichni společní nájemci. Existuje však i názor, že stačí, aby souhlasila většina společných nájemců. V případě společného nájmu manželů se souhlas pronajímatele nevyžaduje.
Společní nájemci mají vždy stejná práva a povinnosti. Ohledně běžných záležitostí, jako jsou například drobné opravy nebo placení nájemného, může jednat kterýkoliv k nich za ostatní. Druhou stranou téže mince je pak právo pronajímatele požadovat zaplacení celého nájemného pouze po jednom ze společných nájemců. Je pak na nich, jak se vypořádají mezi sebou. „Souhlas všech společných nájemců je potřeba pro podání výpovědi z nájmu. Stejně tak pronajímatel by měl výpověď zaslat každému ze společných nájemců,“ vysvětluje Zelený.
V případě neshody mezi společnými nájemci se může kterýkoliv z nich obrátit na soud. Ten pak může podle závažnosti situace rozhodnout i o zrušení společného nájmu a určit, kdo zůstane nájemcem bytu. Typicky soud rozhoduje o zrušení společného nájmu manželů po rozvodu. Při rozhodování, který z nich zůstane jako nájemce v bytě, přihlédne k tomu, kdo pečuje o nezletilé nebo nezaopatřené děti a ke stanovisku pronajímatele.
Společný nájem se nesmí zaměňovat s případem, kdy s nájemcem v bytě žijí i další osoby patřící do jeho domácnosti. Například příbuzní, kteří nejsou uvedeni ve smlouvě jako nájemci. „O společné nájemce se také nejedná v případě, že jeden z nich užívá jednu místnost, druhý druhou místnost a kuchyň používají společně. Společní nájemci totiž mohou užívat byt celý,“ uzavírá Zelený.
Poradenství v oblasti nájemních vztahů a vztahů souvisejících s bydlením poskytuje dTest díky finanční podpoře Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci projektu dTest pomáhá při problémech s bydlením.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
