středa 13. listopadu 2019 Tibor

V Liberci přibývá vyloučených lokalit, naopak z Tanvaldu téměř vymizely

Poměr vyloučených lokalit se v průběhu let v jednotlivých městech proměňuje. Například v Novém Boru nebo Tanvaldu se je daří likvidovat, oproti tomu v Liberci se objevují nové.

Rozdílně se daří městům v Libereckém kraji v boji proti vzniku sociálně vyloučených lokalit, tedy oblastí obývaných hlavně lidmi žijícími v chudobě, izolaci, v nevyhovujících podmínkách. Zatímco třeba v Novém Boru či Tanvaldu takřka vymizely, ve Velkých Hamrech nebo Liberci se objevují nové. Neúspěšní jsou i ve Frýdlantu, vyplývá z ankety ČTK.

„Je to setrvalý stav. Bohužel je to tak, že se vážou na obchod s chudobou. Nemůžeme to odšpuntovat, nenacházíme ze strany státu žádnou cestu, jak to rozštípnout,“ řekl starosta osmitisícového Frýdlantu na Liberecku Dan Ramzer. Ve městě je podle něj šest až sedm problematických objektů. „Pomohlo by, kdyby v bytech, ve kterých se nedá reálně bydlet, tak by nesměl nikdo bydlet a brát na ně dávky,“ dodal.

Změnu legislativy by uvítal i starosta Velkých Hamrů na Jablonecku Jaroslav Najman. Řešením by podle něj bylo, kdyby se povedlo prosadit do zákona, aby každý, kdo pobírá sociální dávky, mohl bydlet jen v objektu, který je po opětovné kolaudaci.

„Protože jde hlavně o objekty, které jsou hodně v dezolátním stavu. Pokud by majitel, který koupí takový objekt, ho měl uvést do odpovídajících parametrů pro stavební úřad a hygienu, tím by se to vyřešilo samo,“ uvedl starosta Jaroslav Najman města s 2700 obyvateli. Za příklad uvedl dům s jedním bytem, jenž současný majitel koupil asi před půl rokem. „Bydlí tam pět rodin, podle jejich sdělení tam mají dvě toalety, dvě sprchy a jedno umyvadlo. A 15 dětí tam je,“ uvedl starosta. S majitelem domluva není. „Směje se nám. Nepřišel ani na výzvu stavebního úřadu, kdy kontrolovali, kam jdou splaškové vody, protože tam je žumpa,“ řekl Najman.

Městu se podařilo zlikvidovat problematická místa, která mohlo ovlivnit. „Ale bohužel vznikají nová tam, kde jsou soukromí vlastníci objektů,“ dodal Najman. Ve Velkých Hamrech jsou nyní čtyři takové objekty. Vedení města se sice snažilo vyhlásit pro některá místa bezdoplatkové zóny, ale dvakrát se svojí žádostí neuspělo. Frýdlant po špatných zkušenostech z jiných měst se o to ani nesnažil.

V Liberci naopak vznikly dvě takové zóny, platí pro tři domy ve Vojanově ulici a pro vybydlený dům v ulici U Kolory. Náměstek primátora pro sociální oblast Ivan Langr si tento krok pochvaluje. „Situace ve Vojanově ulici je určitě lepší, protože ten nejhorší dům je uzavřený a prázdný,“ řekl. Neznamená to ale podle něj, že problémy zcela vymizely. „Nadále se tam musí pracovat ve spolupráci se sociálními pracovníky a asistenty prevence kriminality, ta činnost bude dlouhodobá,“ řekl.

Bezdoplatková zóna znamená, že noví přistěhovalci nemají nárok na doplatek na bydlení od státu. Města tak chtějí bránit tomu, aby vznikala místa, kde se budou koncentrovat problémoví obyvatelé. V Liberci možná ještě jedno takové místo přibude. Jde o problematickou ubytovnu v Ještědské ulici, kde ze zhruba 60 obyvatel je asi 40 dětí. Ve stotisícovém městě je pět vyloučených lokalit a rizikových míst dalších deset, sociálním vyloučením je ohroženo asi 6000 lidí.

Sociálně vyloučené lokality naopak už netrápí Nový Bor na Českolipsku. „Takové ty ubytovny pro dělníky jsme zbořili,“ uvedla místostarostka 12tisícového města Stanislava Silná. S rodinami, které v nich žily, podle ní pracovali individuálně a skoro dva roky trvalo než pro všechny našli jiné bydlení. „Situace se velmi zklidnila, denně nejsme konfrontováni s nějakými sociálními excesy,“ dodala. Zbourání problematických objektů pomohlo i Tanvaldu na Jablonecku. „Myslím, že se situace zlepšila,“ uvedl starosta šestitisícového města Vladimír Vyhnálek.

Autoři | Foto Denisa Albaniová

Štítky vyloučené lokality, správa, sociální, menšiny

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.