Krušné chvíle zažívala o víkendu maminka, která byla se svými dětmi u jablonecké přehrady. Když ukládala do kočárku svého menšího potomka, zmizel její tříletý chlapec.
Hledat hocha vyrazili strážníci, ale i lidé nebo vodní záchranáři. Blízkost vody totiž byla velkou hrozbou. Týmy pátračů se rozdělily a začaly chlapce hledat.
Jeden ze strážníků jablonecké městské policie zamířil na dětské hřiště, které bylo nedaleko. Hošík tam ale nebyl. S očima neustále upřenýma na okolí vodní nádrže pokračoval v hledání U prutu, kde už se na člena městské policie usmálo štěstí. Zahlédl tam chlapce, který odpovídal popisu. Chlapeček byl zamyšlený, jedl banán a nebezpečně se blížil k okraji hráze. Naštěstí si ho všiml i jeden z procházejících se mužů, a tak chlapečka zdržel do chvíle, než přišel strážník. Ukázalo se, že chlapec je opravdu oním ztraceným dítkem.
„Abych prolomil drobnou hradbu nedůvěry, zeptal jsem se, co tam tak sám dělá. Řekl, že se chtěl jen podívat k vodě. Nabídnul jsem mu, že ho vezmu do náruče a odnesu k mamince. Prcek souhlasil. Během cesty jsem mu ukázal, jak se používá služební vysílačka, neboť jsem musel dát kolegům vědět, že dnešní příběh skončil dobře a že malého výletníka vracím bez zranění šťastné mamince, která se nám slzami v očích omluvila a s velikou úlevou odešla s dětmi domů,“ popsal šťastný konec hledání jeden ze zasahujících strážníků.
Foto MP ČL
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Takhle si představuji naplnění onoho "Pomáhat a chránit". Nikoliv obíháním parkovišť zajišťovat naplnění obecního měsce rozdáváním pokut za nezaplacení tu 5,- Kč, tu 10,- Kč anebo onich nestydatých 40,- Kč v jednom nejmenovaném severočeském městě.
