Milujeme Jizerky. Dva kluci z Jablonce se pustili do sázení stromů, chtějí zachovat hory dalším generacím

Oba vyrůstali v Jablonci, a tak není divu, že si Jizerky zamilovali. „Už delší dobu jsme měli v hlavě, že bychom chtěli nějakým způsobem začít více pomáhat místní přírodě, kterou máme rádi,“ uvádí Daniel Honzig s tím, že v posledních letech si nešlo nevšimnout, jak krajinu ničí sucho a kůrovec. Jako problém vidí i enormní počty turistů, které ročně do Jizerek zamíří. „Takže jsme si řekli, že s tím chceme něco dělat a přiložit ruku k dílu, aby si Jizerky, tak jak známe dnes, užívali ještě naše děti,“ komentuje Standa Dubský.

Projektem Milujeme Jizerky chtějí zlepšit zadržování vody v krajině a vzdělávání návštěvníků hor. Kromě sázení stromů tak budují například edukační stezky. Jednou takovou najdou turisté v Hejnicích, kam Standa s Danem instalovali také hmyzí hotely, které sami vyrobili. „Pár týdnů nám to zabralo, ale nakonec se nám docela povedly. Hmyzí hotely jsme si vybrali proto, abychom lidi inspirovali. Vyrobit takový domeček totiž zvládne každý. Umístěním na zahradě nebo třeba balkoně vybudujete skrýš a útočiště pro prospěšný hmyz, který zase pomáhá přírodě. Čímž vlastně odkazujeme na hlavní myšlenku celého našeho projektu – spojit lidi s přírodou,“ přibližuje Standa.

Díky rekultivaci nestéká voda z kopců

V rámci hlavní myšlenky zadržování vody v krajině se Dan se Standou zaměřují na rekultivaci přibližovacích linek, míst, kudy se sváželo dřevo z lesů, a na vytváření tůní. „Obě řešení jsou na přírodní bázi a nepotřebujeme k nim žádný materiál, který do přírody nepatří. Ve zkratce jde o to, že se na těchto linkách naruší zhutnělá půda a díky tomu dešťová voda nestéká z kopců, ale udrží se přímo v místě, kde spadne. Přebytečná voda pak steče do tůní, v kterých se postupně vsákne. Jedná se vlastně o úplně jednoduchý zásah do přírody, ale s perfektními výsledky,“ vysvětluje Dan. Autory tohoto řešení jsou Štefan Val a Miroslav Kubín z CHKO Beskydy, kde tuto metodu v loňském roce úspěšně aplikovali. „Přesně tak, je to strašně efektivní způsob, jak zadržet vodu a letos na podzim plánujeme udělat pilotní linku i tady v Jizerkách,“ doplňuje Standa. Společně s CHKO Jizerské hory a Lesy ČR hledají vhodné lokality. Kromě toho plánují ještě letos rekultivovat tůně a koryto řeky v Srnčím dole v Jablonci nad Nisou.

Zatím vysadili na dvě stě stromků

Od loňského léta se klukům za pomoci lidí, kteří je sledují a podporují, podařilo vysázet přibližně 200 stromů v lokalitě Bílého Potoka. Nejčastěji šlo o jedle, duby, javory, ale také třešeň nebo lípu. „Zatím to byly spíš takové komorní akce kvůli covidu, ale na podzim se chystá další, v pořadí už třetí sázení. Tak se těšíme a doufáme, že přijde ještě více lidí než teď v květnu,“ říká Dan. 

Výsadbu stromů neprovádí jen tak bezmyšlenkově, pokaždé ji konzultují s odborníky. „Ono se to zdá strašně jednoduché, ale nefunguje to tak, že se ráno vzbudím a řeknu si, dneska bych chtěl vysadit 20 smrků,“ vysvětluje Standa. I sázení stromů má totiž svá pravidla. Každé sázení probíhá s místním lesním revírníkem. Ten vytipuje vhodnou oblast a upřesní, jaké druhy stromků jsou vhodné. Zároveň pro projekty Milujeme Jizerky poskytuje pletivo, dřevěné kůly apod.

Teď je to pár stromků, za pár let to může být desetkrát tolik

V nedávné diskuzi na sociálních sítích čelil projekt i kritice. Podle některých komentářů totiž výsadba „pár“ stromků ničemu nepomůže. Z toho si ale Dan se Standou moc nedělají. „My věříme, že všechno se počítá. Teď je to pár stromků, ale za rok jich může být jednou tolik a za dalších pět let třeba desetkrát tolik,“ sděluje Honzig. Chtějí v lidech vzbudit zájem, aby si uvědomili, že je potřeba se o přírodu starat. „Čím víc lidí začne takto uvažovat a přispívat, tím větší dopad to bude mít. A nejde jen o sázení, počítá se třeba i to, že při dalším výletě v Jizerkách nebo kdekoli jinde seberete odpadky, kteří tam jiní pohodili,“ dodává Dubský.