Odborníci kritizují přípravu projektu jubilejní výstavy. Neodborné a nerealizovatelné, vadí jim

Právě výstava Socha a město Liberec v roce 1969 se stala legendární a zapsala se i do českých dějin. O šedesát let později má vzniknout jubilejní výstava, která do ulici Liberce přinese 50 až 100 uměleckých děl. Nová výstava se na přelomu let 2028 až 2029 má stát součástí Evropského hlavního města kultury, na které Liberec kandiduje. Až potud zní všechno pěkně, jenže právě příprava nové výstavy vzbudila mezi odbornou veřejností pochyby.

„Projektu chybí jakákoliv odbornost, není tam žádné kurátorské zaštítění, není tam uvedený jediný autor, který v rámci těch 50 až 100 uměleckých děl měl být představen,“ kritizuje Anna Habánová, bývalá dlouholetá kurátorka výstav liberecké galerie.

Podle ní je nereálný i finanční rozpočet výstavy. „Pokud má projekt představit 50 až 100 děl, i když se za 33 milionů zdá velmi drahý, není za tuto cenu realizovatelný. Jen náklady na transport a pojištění výrazně překonávají tuto částku,“ dodala.

Habánové vadí i fakt, že projekt se naprosto vymyká libereckým reáliím. „Je naprosto nepřijatelné, aby pro jeden spolek v Liberci bylo vyčleněno takové množství prostředků, když běžný smrtelník může žádat 49 tisíc korun během roku z kulturních grantů,“ uvedla Habánová.

Projekt kritizuje i prorektora pražské Akademie výtvarných umění Jana Bernartová. „Projektu chybí jakákoliv odbornost, není tam žádné kurátorské zaštítění, není tam uvedený jediný autor, který v rámci uměleckých děl měl být představen,“ říká. Podle ní chybí i záměr a idea, jak celou výstavu pojmout. „Je to vlastně bianco šek do roku 2030,“ myslí si.

Na pořádání výstavy se s městem dohodl spolek G300, který v Liberci pořádá akce Modlitba za demokracii nebo Liberecký flašinetář. S městem za spolek jedná dlouholetý politik ODS Tomáš Hasil. „Naším záměrem je realizovat 50 až 100 instalací uměleckých děl v Liberci a ponechat je rok k volné a svobodné „konfrontaci“ s názory občanů,“ píše spolek o cílech projektů. Zapojit do něj chce i umělce z dalších evropských států, několik objektů chce spolek zakoupit a ponechat v ulicích města tak, jak tomu bylo i v roce 1969.

Nad projektem se na sociálních sítích pozastavil i sochař Pavel Karous. „V Libereci dostali skvělý nápad, že se při ucházení se o post Evropské hl. m. kultury přihlásí k odkazu slavné výstavy Socha a město Liberec 1969 a naváží na něj. Ale jak už to tak v současných českých městech bývá, zastupitelé chtějí, bez konzultace s odbornou veřejností, celou akci svěřit neznámému spolku, který se nezabývá výtvarným uměním ani organizací výstav,“ napsal a připojil i dopis, který zastupitelům napsal.

Zastupitelstvo ale nakonec o schválení materiálu vůbec nehlasovalo. Předkladatel Ivan Langr bod stáhl. „Vůbec nemám problém, abychom o tomto materiálu diskutovali. Myslím si, že výtky lze obhájit. Materiál má dnes jinou podobu, než na kterou diskutující reagovali,“ uvedl Langr.

Důvodem ke stažení podle něj byl časový tlak, kdy zastupitelstvo předřadilo jiné body a nebylo jasné, kdy by diskuze proběhla. „Odmítal jsem to, ale bod stáhnu. V té podobě, jaké je, ho předložím znovu. Opravdu to není kvůli tomu, že bych se bál diskuze. To zdůrazňuji,“ dodal náměstek.