Zápis Jizerskohorských bučin na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO vzbudil nadšení. Mezi místními obyvateli a příznivci Jizerek se ale objevily i první obavy z návalů návštěvníků a ještě většího zatížení už tak turisticky vyhledávané lokality. Jsou tyto obavy oprávněné a co zápis pro ochranu tohoto území znamená? Na to se Drbna ptala ředitele regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jiřího Huška.
Jizerskohorské bučiny se zapsaly na seznam UNESCO jako vůbec první přírodní lokalita u nás. Máte z toho radost?
Radost určitě máme. Je to známka kvality a také ocenění naší práce. To, že se bučiny podařilo zachovat v takové podobě, a že jsou dokonce takto oceněny, určitě hodnotí i kvalitu ochrany přírody v této lokalitě. Ocenění zároveň dává široké veřejnosti vědět, jak vzácné je to území. Často třeba místní lidé žijí s lesem přímo za domem a nemusí si ani uvědomit, o jak unikátní místo jde.
Nemáte zároveň určité obavy ze zvýšené turistické návštěvnosti a možných negativních dopadů právě kvůli zápisu na seznam?
Do jisté míry máme. Tedy spíše než obavy si klademe pochopitelné otázky, jak to bude dál vypadat? Určitý nárůst citlivého ruchu je jistě žádoucí pro místní ekomonomiku a rozvoj přilehlých obcí, zejména na Frýdlantsku. Nesmí to být ale přehnané a důležité je, aby se zde návštěvníci uměli chovat. Otázky zatím zůstávají, uvidíme, co přinese praxe. Každopádně jsme poměrně optimisti. Zastáváme totiž názor, že Jizerskohorské bučiny přeci jen nejsou Český Krumlov nebo Taj Mahal.
Co tím přesně myslíte?
Že nejde o památky, kam přijede hromada autobusů, turisté se před památkou vyfotí a jedou dál. Bučiny, to je kus divoké přírody. Na kraji to je obyčejný les. A pokud se chceme podívat dovnitř, stojí nás to nějaké úsilí. Navíc ne všechny cesty jsou lehce schůdné a pokud chtějí lidé navštívit ty nejatraktivnější místa, musí překonat i nějaké to nepohodlí.
Říkáte, že to je divoká příroda. Znamená to, že jde o bezzásahové území?
Jizerskohorské bučiny jsou národní přírodní rezervací, což je nejvyšší stupeň ochrany v České republice, ale to samo o sobě neznamená, že jde o bezzásahové území. Přesto bylo v Jizerskohorských bučinách před třinácti lety po dohodě s Lesy ČR přímo vyhlášeno bezzásahové území o rozloze 72 hektarů. Zde probíhá velmi pečlivý monitoring, kdy sledujeme, jak se lokalita vyvíjí. Na zbylém území není zasahování jako takové vyloučené, ale v našich plánech péče žádné nemáme. Toto území tak není formálně bezzásahové, ale v zásadě se tam lesnicky nehospodaří.
Obecně smyslem ochrany lesů je nastartování přírodních pochodů tak, aby za pár let bylo možné upustit od nutných zásahů. V jiných oblastech, jako jsou například květnaté louky, jsou naopak některé zásahy důležité. Sekání a pastva představují způsob hospodaření, díky kterému zde vznikly chráněné fenomény, a ty je důležité udržovat.
Přinese zápis na seznam UNESCO nějaké změny pro turisty? Dojde k omezení pohybu nebo naopak vybudování nových stezek?
Omezení se nijak nezmění a v plánu není ani budování nových cest. Jsme toho názoru, že území Jizerskohorských bučin je v současné době zpřístupněno dostatečně. To hlavní, tedy rokle nebo skalní vyhlídky, mohou navštívit lidé už nyní. Ne, že by v těch ostatních částech nebylo kam jít, ale vybudovat cesty v prudkých srázech by bylo neúměrně drahé a dle mého názoru i zbytečné. Myslím, že po celém území severního svahu je cest hodně.
Zároveň nás ale čeká prezentace tohoto území v terénu, možná přibydou nějaké informační tabule nebo infocentrum. Zatím ale nic konkrétního připravené nemáme.
Středa, 28. července 2021, 17:15
Na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO patří nově Jizerskohorské bučiny v Jizerských horách. O jejich zařazení dnes rozhodl výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), informoval ředitel...
V minulosti usilovalo Česko o zápis Žofínského pralesa nebo skalních měst Českého ráje na seznam UNESCO. Proč se to podařilo právě v případě bučin?
Žofínský prales není tak rozsáhlý. Oproti němu jsou Jizerskohorské bučiny třicetkrát větší. A ačkoliv je samostatný prales nádherným místem, nachází se v pozměněném lese. Oproti tomu naší nejcennější část obíhá ochranné pásmo a dalších dvacet kilometrů čtverečních lesa, který je velmi podobný.
V případě skalním měst šlo o to, že přestože jsou bezpochyby unikátní, nachází se v čistě kulturní krajině a jedná se tak o smíšený typ přírodně kulturní památky. Česko tak následně v tomto případě šlo cestou zapsání celého Geoparku Český ráj do Globální sítě geoparků UNESCO.
Nachází se v Jizerských horách nějaké další natolik významné místo, že by si třeba jednou zasloužilo zápis na seznam UNESCO?
Spousta lidí si Jizerky pamatuje jako místo, které prošlo katastrofou a kde zmizel les. Možná mají představu, že jde o pozměněnou krajinu, ve které není co chránit. Ale to rozhodně není pravda. Kromě bučin tu máme obrovské území jizerských rašelinišť. Ty mají již nyní punc světové značky v podobě Mezinárodně významného mokřadu dle Ramsarské úmluvy. Rašeliniště jsou z přírodního hlediska unikátní. Asi to úplně není na UNESCO, ale rozhodně to je natolik významná lokalita, aby byla chráněná na mezinárodní úrovni.
Foto
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Aktualizováno 31. října, 17:30
