neděle 24. října 2021 Nina

JJH spolek slaví 25 let. Obnovuje vyhlídky i rašeliniště, sjezdovku na Ještědu odsuzuje

Jizersko-ještědský horský spolek v letošním roce slaví významné jubileum. Před pětadvaceti lety navázal na Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory a pustil se do projektů spojených s ochranou přírody, turistikou i historií. V rozhovoru pro Libereckou Drbnu jsme si s předsedou Pavlem Schneiderem a členem výboru Liborem Stejskalem povídali nejen o projektech, kterým se spolek věnuje, ale také o bourání na Smědavě nebo o nové sjezdovce na Ještědu.

Čtvrt století pomáháte chránit a obnovovat jizerskohorskou a ještědskou přírodu. Změnilo se za tu dobu u vás něco?
PS: Myslím, že cíle i zaměření jsou stále stejné, ale určitě se vyvíjíme. Na začátku jsme byli jen parta nadšenců. Během let jsme se rozrostli a v současné době nás je zhruba tři sta. Spolkem za ty roky prošlo více než sedm set lidí.

LS: Nejen, že jsme vyrostli, ale také jsme získali určitou profesionální úroveň. Dnes jsme organizace, která dokáže nejen zorganizovat dobrovolníky, ale také realizovat poměrně rozsáhlé projekty a být partnerem pro veřejnou správu a orgány ochrany přírody.

V letních měsících může veřejnost potkat členy Jizersko-ještědského horského spolku například na Jizerce, kde sečou Upolínovou louku a Pralouku.

Věnujete se velkému množství projektů, můžete některé přiblížit?
PS: Zaměřujeme se obecně na praktické činnosti. Jedním z našich vlajkových projektů je například revitalizace jizerskohorských rašelinišť, kterým se věnujeme od roku 2009. Rašeliniště byla v minulosti kvůli lesnické činnosti odvodňována. My se nyní snažíme meliorační příkopy zahradit, aby dál rašeliniště nedegradovala. Kromě toho se věnujeme například kosení biologicky cenných luk nebo značení rezervací a stezek.

LS: Kromě projektů se zaměřujeme i na vlastivědně-publikačně-osvětovou část. Vydáváme publikace, reprinty map a podobně. Každoročně také vydáváme vlastní ročenku.

Věnujete se také opravě vyhlídek, že?
LS: Ano, podařilo se nám obnovit již řadu skalních vyhlídek. K opravám přistupujeme tak, aby výsledná podoba měla zachovanou určitou umělecko-krajinářskou úroveň.

PS: Takovou vyhlídkou je například Martinská stěna nad libereckými Kateřinkami. Kromě vyhlídky se nám podařilo s Lesy ČR obnovit i zdejší divadlo. Každoročně zde pořádáme Slavnosti slunovratu.

Aktuálně spolek hledá finanční prostředky na obnovu skalní vyhlídky Sněžné věžičky, které jsou součástí Přírodní rezervace Černá hora. Spolek v minulosti již jednou tento vrchol opravil. Přispět můžete zde.

Rok od roku je v horách více turistů. Jak se podle Vás chovají lidé k přírodě, kterou se vy snažíte obnovovat?
LS: Hory jsou určitě využívány mnohem intenzivněji. Ten obrovský tlak spojený s rekreačním využitím přírody je někdy na hranici limitů. Nemůžeme to posoudit vědecky, ale zátěž výrazně roste.

Na druhou stranu se většina lidí chová k přírodě ohleduplně a s pochopením. Mladší generace už navíc prošly ekologickou výchovou. Přesto se bohužel stále najdou lidé, kteří v horách zanechávají odpadky.

PS: Příkladem je silnice z Oldřichovského sedla do Raspenavy, kterou každoročně od odpadků uklízíme. Tam je bohužel vidět, že se situace moc nelepší.

Bourání chaty na Smědavě? Nekultivovanost

Mezi současná třaskavá témata patří bezesporu bourání symbolické chaty na Smědavě, kterou nahradí wellness hotel. Jaký máte na tento počin názor?
LS: Věnuji se vzhledu obcí a zástavby jizerskohorských sídel. Pro mě je to důkaz přetrvávající nekultivovanosti. Přestože současná chata není nijak stará, byla postavena v roce 1935, měla určitý obrazotvorný efekt a stala se součástí zdejšího místa. Bohužel na rozdíl od jiných zemí nemáme žádné obranné mechanismy než nejrestriktivnější památkovou ochranu. Většina budov má tak smůlu, pokud je chce majitel zdemolovat.

PS: Zabýváme se také historií a radost z toho opravdu nemáme. Byli bychom radši, kdyby se podařilo objekt nějak zrekonstruovat v původním duchu.

Bourání chaty na Smědavě. Na jejím místě vyroste wellness hotel

Výchozí turistický bod Jizerských hor – Smědava, přichází o svůj symbol, chatu, která zde stála od roku 1935. Nyní se bourá a na jejím místě vyroste objekt nový, má tu být moderní wellness hotel.

V posledních letech zasáhla asi úplně každého Liberečáka, ať pozitivně či negativně, výstavba sjezdovky Nová Skalka na Ještědu. Co si o tomto projektu myslíte?
PS: Jako spolek se tím zabýváme od počátku. Jednali jsme se zástupci města i investora. Náš názor je zásadně negativní. Nemyslíme si, že by současný les měl ustupovat rozšiřování sjezdovek. Nemá to podle nás žádný smysl.

LS: Takto komerčně, v podstatě průmyslově, využívat tento segment krajiny je záležitost odsouzená do propadliště dějin. Změna klimatu, rozložení srážek ani teploty tomuto projektu nenahrávají. S provozem jsou navíc spojené obrovské dodatečné náklady a zátěž. Tento zásah je opakem toho, jak bychom se měli chovat ke krajině, a protikladem šetrného a udržitelného nakládání s krajinou.

Už letos se lyžaři svezou po nově osvětlené sjezdovce na Ještědu

Osvětlenou novou páteřní sjezdovku bude mít skiareál na Ještědu v Liberci už na letošní zimní sezonu. Práce na Nové Skalce za bezmála 17 milionů korun skončí zhruba za měsíc, sdělil ředitel skiareálu Jakub Hanuš.

Pokud vaše činnost někoho zaujme, může se k vám přidat?
PS: Určitě. Jsme otevřený spolek a přímo na našem webu najdou zájemci veškeré informace i přihlášku.

Hodnocení článku je 56 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Jizersko-ještědský horský spolek

Štítky Liberecký, Jizersko-ještědský horský spolek

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.